Krochmal, Viktor Nikolajevič (1873-1933)

 

(stranický pseudonym: Vtorov, Krasavec, Krasavin,

Fomin, Zagorskij, Istočnik) (31. 10. 1873, Kyjev - 1933, Leningrad). 


sociální demokrat; ruského revolučního hnutí se účastnil od polo-viny 90. let 19. století, od roku 1902 - člen Iskry1. Po II. sjezdu RSDDS2 se přiklonil k frakci menševiků. Od října 1904 byl kooptován do Ústřední-ho výboru RSDDS. V prosinci 1905 byl zvolen členem sjednoceného ÚV RSDDS a zúčastnil se tzv. sjezdu jednoty RSDDS (1906), byl zvolen dele-gátem 5. sjezdu strany (1907). Člen organizačního výboru menševické frakce.


Po únorové revoluci byl členem řady vyšetřovacích komisí Ústředního výboru Sovětů a redi-goval Rabočaja Gazeta.3 Od roku 1918 působil jako právní poradce a konzultant v Petrohra-dě. Podílel se na práci frakce sociálních demokratů ve Státní dumě i v odborovém hnutí. V ro-ce 1917 byl členem zvláštní komise pro vyšetřování nezákonného jednání představitelů cars-kého režimu, jmenovitě srpnového puče generála Lavra Georgijeviče Kornilova. Rovněž se ú-častnil i zvláštní schůze k přípravě návrhu nařízení o volbách do Ústavodárného shromáždění Prozatímní rady Ruské republiky (tzv, Předparlamentu). 

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 «Jiskra» («Iskra»), první celoruský ilegální marxistický list a orgán Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS) založený roku 1900 Leninem viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/770271205350323959?hl=cs

2 II. sjezd Ruské sociálně demokratické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/6072357952164648579?hl=cs

3 Rabočaja Gazeta, ilegální orgán kyjevské skupiny sociálních demokratů, který I. sjezd SDDSR v březnu 1898 uznal za oficiální orgán strany. Stručné informace o listu Rabočaja Gazeta viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7395081581993131798?hl=cs


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Obrázek
               Leninismus je politická ideologie vyvinutá ruským marxistickým revolucionářem Vla-dimírem Uljanovem – Leninem, jež navrhuje vytvoření diktatury proletariátu vedené revoluční avantgardní a disciplinovanou stranou jako politickým předvojem k nastolení komunismu. Úkolem leninistické strany - předvoje je poskytnout pracujícím třídám politické vědomí (vzdělání a organizaci) a revoluční vedení nezbytné k sesazení kapitalismu v Ruské říši ( 1721 - 1917 ). Leninské revoluční vedení je založeno a vychází z klíčových tezí Komunistického manifestu ( 1848 ), který označuje komunistickou stranu za „nejpokročilejší a nejrozhodnější z dělnických stran každé země, tj. uskupení, reálně jsoucí s to tlačit a sunout vpřed všechna ostatní. „Bolševici jako předvoj nahlíželi na dějiny skrze teoretický rámec dialektického materialismu, který měl dle jejich představ sankcionovat (schvalovat) a de facto garantovat politický závazek úspěšného svržení ka...
Další informace

Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku)

Obrázek
  maloburžoazní ideově-politický směr v dělnickém hnutí nepřátelský leninismu a zakrývající svou Trockismus jako psychický fenomén je flagrantní arogance, tvrdící, že se mu lze v politice realizovat, aniž by si osvojil potřebné znalosti a dovednosti. oportunistickou podstatu levičáckými radikalistickými frázemi a hesly. Pro trockismus je charakte-ristické rychlé kolísání mezi ultra-revolučností a kapitulantstvím vůči buržoazii. Vznikl počátkem 20 . století v Rusku jako odrůda menševismu a v mezinárodním měřítku centrismu a přeměnil se v antisovětský směr. Nazván podle L. D. Trockého ( Bronstein ) [ 1879-1940 ]. Názory a postoje Trocké-ho a trockistů byly protikladné leninismu ve všech základních otázkách strategie a taktiky revoluč-ního dělnického hnutí: roku 1903 trockisté popírali nutnost jednotné proletářské strany no-vého typu ; 1905-1907 falšovali marxistickou teorii permanentní revoluce, odmítali hegemo-nii proletariátu v buržoazně-demokratické revoluci a revoluční úlohu ...
Další informace

Diktatura proletariátu 1) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 489 resp. 2) dle Slovníku vědeckého komunismu (SVK), str. 48

Obrázek
  Diktatura proletariátu musí nutně... změnit formu a instituce demokracie obecně... změnit je takovým způsobem, aby rozšířila demokracii na úroveň, která dosud ve světě mezi dělnickou třídou utlačovanou kapitalismem nebyla k vidění. V. I. Lenin                  moc dělnické třídy, jež vzniká socialistickou revolucí a jejímž cílem je vybudování socia-lismu a komunismu. Tato moc je proletářská proto, že vedoucí úlohu ve společnosti a státě má dělnická třída v čele s marxisticko-leninskou stranou, jež vystupuje ve svazku s rolnictvem a os-tatními demokratickými vrstvami Diktatura proletari á tu usk uteč ňu- je nejširší demokracii pro pracující; nazývá se diktaturou proto, že využívá státní moci, je-li to nezbytné, k potlačení odporu vykořisťovatelských tříd a k překažení činnosti antisocialistických elementů. Charakter a rysy di k-tatur y proletari á tu jsou určovány úkoly výstavby socialismu. V ek...
Další informace