Krochmal, Viktor Nikolajevič (1873-1933)

 

(stranický pseudonym: Vtorov, Krasavec, Krasavin,

Fomin, Zagorskij, Istočnik) (31. 10. 1873, Kyjev - 1933, Leningrad). 


sociální demokrat; ruského revolučního hnutí se účastnil od polo-viny 90. let 19. století, od roku 1902 - člen Iskry1. Po II. sjezdu RSDDS2 se přiklonil k frakci menševiků. Od října 1904 byl kooptován do Ústřední-ho výboru RSDDS. V prosinci 1905 byl zvolen členem sjednoceného ÚV RSDDS a zúčastnil se tzv. sjezdu jednoty RSDDS (1906), byl zvolen dele-gátem 5. sjezdu strany (1907). Člen organizačního výboru menševické frakce.


Po únorové revoluci byl členem řady vyšetřovacích komisí Ústředního výboru Sovětů a redi-goval Rabočaja Gazeta.3 Od roku 1918 působil jako právní poradce a konzultant v Petrohra-dě. Podílel se na práci frakce sociálních demokratů ve Státní dumě i v odborovém hnutí. V ro-ce 1917 byl členem zvláštní komise pro vyšetřování nezákonného jednání představitelů cars-kého režimu, jmenovitě srpnového puče generála Lavra Georgijeviče Kornilova. Rovněž se ú-častnil i zvláštní schůze k přípravě návrhu nařízení o volbách do Ústavodárného shromáždění Prozatímní rady Ruské republiky (tzv, Předparlamentu). 

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 «Jiskra» («Iskra»), první celoruský ilegální marxistický list a orgán Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS) založený roku 1900 Leninem viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/770271205350323959?hl=cs

2 II. sjezd Ruské sociálně demokratické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/6072357952164648579?hl=cs

3 Rabočaja Gazeta, ilegální orgán kyjevské skupiny sociálních demokratů, který I. sjezd SDDSR v březnu 1898 uznal za oficiální orgán strany. Stručné informace o listu Rabočaja Gazeta viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7395081581993131798?hl=cs


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace