Lukáš Sluka

  Michail Bulgakov Naše publikace  Jménem Komise pro literární dědictví Michaila Afanasjeviče Bulgakova bych chtěl tímto krátkým úvodem  představit publikaci románu « Mistr a Mar ké t ka » - na stránkách časopisu « Moskva » .                « Mistr a Mar ké t ka » ―  je  poslední dílo zesnulého spisovatele. Bulgakov začal na tomto ro-mánu pracovat v roce 1928 a vytvářel jeho různé verze, přičemž buď práci přerušoval nebo se  k již napsaným pasážím  opakovaně vracel jakkoli v posledních dvanácti letech svého života se se svým niterně prožívaným a  hluboce zakoušeným dílem nerozloučil.                Krátce před svým úmrtím se j iž  Michail Afanasjevič  jako na smrt nemocný spisovatel zno-vu a znovu vracel k rukopisu románu, piloval a zdokonaloval některé jeho kapitoly.                V bulgak...

vůdce ruského revolučního hnutí od roku 1890 , člen skupiny Brusn ě v a 1 . Jeden z organizátorů petrohradského S vazu boje za osvobození dělnické třídy 2 . Delegát I . sjezdu RSDDS 3 , 1898 ), člen prvního ústředního výboru Ruské sociálnědemokratické dělnické strany (RSDDS) 4 . Účastník organizačního setkání k vytvoření novin Iskra 5 v Pskově. Jeden z prvních spolupracovníků Vladimíra Uljanova. Životopis                Narozen 7 . února 1869 v Konotopu v rodině malého obchodníka se dřevem Ivana Leo-nty j eviče Radčenka a negramotné Iriny Fjodorovny Rodionové. Přijel do Petrohradu v roce 1887 a nas toupil do Petrohradského technologického institutu jako inženýr .                V roce 1893 se Rad č enko oženil s L j ubov Nikola j evnou Baranskou. Na podzim roku 1893 se seznámil v Petrohradě s Vladimír em Uljanov em . Zajímostí je, že p rávě od Radčenka u slyšela o U...

  (stranický pseudonym: Vtorov, Krasave c , Krasavin, Fomin, Zagorskij, Isto č nik) ( 31. 10. 1873 , Kyjev - 1933 , Leningrad).   sociální demokrat; ruského revoluční ho hnutí se účastnil od polo-viny 90 . let 19. století, o d roku 1902 - člen Iskry 1 . Po II. sjezdu RSD DS 2 se přiklonil k frakci menševik ů . O d října 1904 byl kooptován do Ústřední-ho výboru RSD DS . V prosinci 1905 byl zvolen členem sjednoceného ÚV RSD DS a zúčastnil se tzv. sjezdu jednoty RSD DS ( 1906 ), byl zvolen dele-gátem 5 . sjezdu strany ( 1907 ). Člen organizačního výboru menševické frakce. Po únorové revoluci byl členem řady vyšetřovacích komisí Ústředního výboru Sovětů a redi-goval Rabočaja Gazeta . 3 Od roku 1918 působil jako právní poradce a konzultant v Pe trohra-dě. Podílel se na práci frakce sociálních demokratů ve Státní dum ě i v odborovém hnutí. V ro-ce 1917 byl členem zvláštní komise pro vyšetřování nezákonného jednání představitelů cars-kého režimu, jm...

  byl významný bolševický vůdce, sovětský politik a první lidový komisař spravedlnosti sovětského Ruska.                Po únorové revoluci, v roce 1917 , se Oppokov vrátil do Moskvy z i le gality a pod jménem „Lomov“ byl na 6 . sjezdu strany v srpnu 1917 zvolen kandidátem člena Ústředního výboru bolševiků. Jako jeden z je-ho nejmladších členů horliv ě podporoval volání V. I. Lenina po druhé re-voluci. Dne 3 . října vystoupil jménem moskevského oblastního stranic-kého výboru, zatímco se Lenin skrýval, aby ostře pokáral kolegy z úst-ředního výboru za váhání i nepřípustné otálení v této otázce. Po bolše-vické m říjnovém převratu v listopadu 1917 byl jmenován lidovým komi-sařem spravedlnosti, ale tohoto postu se vzdal, když bolševici vstoupili do krátké koalice s levými esery ( socialistickými revolucionáři ) . Byl také bolševickým kandidátem ve volbách do ruského ústavodárného shro-máždění v roce 1917 , když byl zvol en ve ...