Legální marxismus

 


MARXISMUS - Klasický: Plechanov1, Lenin2;

Legální marxismus byl ideově politický směr části ruské liberální buržoazie na přelomu 19. a 20. století Směr vývoje - socialismus cesta revoluce DPR ISKRA



               Marxismus

Klasický                                                         Legální

 G. V. Plechanov     V. I. Lenin (Uljanov)      P. B. Struve       N. A. Berďjajev

         1856-1918                      1870-1924                      1870-1944               1874-1948


Legální marxismus

             

            Legální marxismus byl ideovou tendencí počátku 20. století, který využíval v kritice na-rodnické3 sociologie některé prvky marxismu. Legální marxismus byl odrazem marxismu v buržoazní literatuře, obhajoval kapitalismus, marxismus zbavoval jeho revolučního jádra. P. B. Struve4, N. A. Berďajev5 a jiní legální marxisté dočasně spolupracovali s dělnickým hnutím. Lenin odhalil protimarxistickou podstatu legálního marxismu, zastávajícího objektivismus v teorii a kantovské pozice ve filozofii. Souhrnně lze konstatovat následující fakt: Legální marxismus bylo ruské marxistické hnutí založené na konkrétní (povýtce svérázné) interpretaci marxistické teorie, jehož zastánci působili v socialistických kruzích v letech 18941901. Čelními teoretiky hnutí le-gálního marxismu byli filozof, historik a ekonom P. B. Struve, ruský křesťanský filozof a publicista blízký personalismu N. A. Berďajev, filozof, ekonom a pravoslavný teolog S. N. Bulgakov6, jehož zaujalo Marxovo učení, avšak během své pouti „od marxismu k idealismu“ se stal jedním z vůdců ruského idealismu. 

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857-1918), ruský politik, marxistický filozof a menševik, který roku 1882 přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a zároveň poprvé zformuloval Marxovy a En-gelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. G. V. Plechanov dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov

2a) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870-1924) dle IES, Academia, 1982 viz https://www.blog

ger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038?hl=cs

2b) Lenin (vl. jm. Uljanov) Vladimir Iljič (1870-1924) dle Lenin (vl. jm. Uljanov) dle portálu kominternet.cz viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276?hl=cs

2c) Leninismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5871150623914259087?hl=cs

3 Narodnictví bylo společenské hnutí v Rusku 60. a 70. let XIX. století. Ideově spojovalo prvky ag-rární demokracie s rolnickým utopickým socialismem, naději, že bude možné vynechat kapitalis-tickou cestu vývoje. Narodnictví dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Narodnic

tv%C3%AD

4 Struve, Pjotr Bernardovič (18701944), ruský filozof, historik, ekonom, veřejný činitel a novinář, roku 1898 autor Manifestu ruské sociálnědemokratické strany pracujících ku příležitosti jejího zalo-žení dle české wikipedie viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pjotr_Berngardovi%C4%8D_Struve

5 Berďajev, Nikolaj Alexandrovič (1874-1948), ruský náboženský filozof, od roku 1922 v emigraci, hlavně v Paříži. Vyšel z tzv. legálního marxismu, po roku 1905 příslušník filozofické i politické re-akce, jenž propadl náboženské mystice. Berďajev spatřoval východisko v tzv. Novém křesťanství spojeném s existencionalismem a antimarxisticky a protisovětsky vyhroceném. Lze konstatovat, že jakkoli se Nikolaj Berďajev na rozdíl od P. B. Struveho kladně vyjádřil k uznání sovětské moci, s oh-ledem na svůj až ne-rusky vypjatý indiuviduialismus se necítil mezi krajany příliš dobře. N. A. Ber-ďajev dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Nikolaj_Ber%C4%8Fajev

6 Bulgakov, Sergej Nikolajevič (18711944) ruský filosof, ekonom, politik, pravoslavný teolog, jenž promoval roku 1894 na právnické fakultě. Jakkoli S. N. Bulgakova zaujalo během studií učení Karla Marxe, po bližším seznámení s jeho dílem se přiklonil k filosofii V. S. Solovjova, vlivného ruského filozofa, publicisty, univerzitního učitele, teologa a mystika, blízkého přítele Fjodora M. Dostojevs-kého. Myšlenky V. S. Solovjova ovlivnily mj. československého prezidenta T. G. Masaryka. Vlastní profil resp. Curriculum vitæ S. N. Bulgakova dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Nikolajevi%C4%8D_Bulgakov


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Neopovažujte se dotýkat Ukrajinců – dejte jim vše, aniž byste za to něco žádali! Jak infantilní sousedé doplatí na svou drzost

Revizionismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku), III. díl Pro-Ž, str. 107