Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2022

Zimmerwaldská konference dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku, Academia Praha 1982

Obrázek
  Mezinárodní konference socialistů-internacionalistů, konaná v době 1 . světové války - kon k rétně ve dnech 5. - 8. září 1915 – ve švýcarském Zimmerwaldu. Účastnilo se jí 38 delegátů z 11 evrops-kých zemí, mezi nimi i V. I. Lenin. Zimmerwaldská konference položila základ internacionálního protiválečného hnutí. Přijala manifest, odhalující imperialistický charakter války, odsuzují sociál-ně-šovinistický postoj vedení socialistických stran a vyzývající dělnictvo všech zemí k boji proti imperialistické válce. Na konferenci se pod vedením V. I. Lenina zfor-movala skupina revolučních marxistů a důsledných internacionalistů (nazývaná pak Zimmerwaldskou levicí ), jež na rozdíl od centristické a v podstatě pacifisticky orientované většiny de-legátů podpořila Leninovu výzvu k přeměně imperialistické války v revoluční boj proletariátu o politickou moc.

Revizionismus dle Slovníku vědeckého komunismu, nakladatelství Svoboda, Praha 1978, str. 191-192

Obrázek
  Revizionismus 1 dle IES (Ilustrované h o encyklopedického slovníku) Revizionismus je protivědecká revize klíčových tezí marxismu-leninismu, v případě jeho teore-tické báze pak je výrazem oportunistických tendencí uvnitř dělnického hnutí. Jako směr vznikl v 90 . letech XIX. století, kdy jeden z vůdců německé sociálnědemokratické strany Eduard Berns-tein 2 vystoupil s programem revize Marxova učení. Revizionismus se rozšířil v dělnických stra-nách mnoha zemí (Kautsky 3 , Bauer 4 , Vandervelde 5 , Martov 6 , Trockij 7 aj.). Přerodil se v reformismus 8 a projevoval se uvnitř komunistického hnutí jako pravicová úchylka nebo levý ko-munismus ve 20. století pravicový revizionismus nahrazuje marxisticko-leninská stanoviska buržo-azně reformistickými, levicový revizionismus pak anarchistickými a voluntaristickými postoji. Pravicový revizionis-mus 60 . let XX. století [ Roger Garaudy 9 , Ernst Fischer 10 , Ota Šik 11 (Otto Schick) aj. ] popírá nezbytnost socialistické rev...

Karpov, Lev Jakovlevič (1879-1921)

Obrázek
  L. Ja. Karpov byl ruský chemický technolog a revolucionář, organizátor che-mického průmyslu. Životopis               N arodil se v rodině zkrachovalého podnikatele Jakova Pavloviče Karpova a Marie Michajlovny Karpové a měl dva bratry. Absolvoval im-periální moskevskou technickou školu ( 1910 ).                Člen Moskevského Svazu boje za osvobození dělnické třídy , člen RSDDS (od roku 1898 ). Člen ústředního výboru RSD DS ( 1904-1905 ). Od roku 1915 - ředitel Bonďjužkova chemického závodu (nyní - Chemický závod L. J a. Karpov a ). Vedoucí oddělení chemického průmyslu a člen prezidia Nejvyšší hospodářské rady RSFSR (od roku 1918 ). Zakladatel Ústřední chemické laboratoře Nejvyšší ekonomické rady RSFSR (nyní Fyzikálně-chemický institut L. J a. Karpova). Člen mimořádné komise pro zásobování Rudé armády. L. Ja. Karpov byl pohřben Rudém náměstí u Kremelské zdi. ...

Dubrovnickij, Josif Fjodorovič (1877-1913)

Obrázek
Stranický pseudonym Innokent n y j , ostatní: Ilja, Innokentiev, Leonid, 26. (14. srpna), 1877 Pokrovskoje-Lipovec, Orelská gubernie - 1. června (19. května ), 1913 Turu c hansk   R aná léta                Narodil se v rodině kupce -nájem ce . Při studiu na kurské reálce od roku 1893 se aktivně účastnil kroužků narodovolců 1 (rus. Narodnaja volja = Lidová vůle) a později se stal marxistou. V roce 1895 se rodina přestěho-vala do Orl a , kde Jos if začal studovat v 6. (přídavné) třídě Ale-xandrovy reálné školy, kterou se mu nepodařilo dokončit kvůli účasti na revolučních aktivitách. V roce 1896 stál v čele sociálně demokratické organizace Kaluga. Stal se jedním z vůdců moskev-ského „Dělnického svazu“, ale v prosinci 1897 byl zatčen a v listopad u 1898 poslán na 4 roky do vyhnanství . Ve vyhnanství Poté, co onemocněl tuberkulózou, byl v roce 1902 převezen do Astrachaně. Navázal spojení s Jis-krou 2 ( Is...

Vorošilov, Kliment Jefremovič (1881-1969) dle IES, Academia 1982

Obrázek
               K. Je. Vorošilov byl sovětským vojenkým a stát-ním činitelem a od roku 1935 maršálem SSSR. Členem bolševické frakce Ruské sociálně-demokratické dělnic-ké strany (RSDDS) se stal v roce 1903 , během ruského říjnového převratu roku 1917 byl komisařem petro-hradského vojenského revolučního výboru a vedou-cím pracovníkem Čeky 1 , za občanské války se stal jedním z velitelů Rudé armády. V roce 1921 až 1961 a od 1966 člen ÚV KSSS, v letech 1926 - 60 byl Vorošilov členem politbyra ÚV KSSS. Mezi lety 1925 - 34 zastával funkci lidového komisaře vojenství a námořnictva a v letech 1934 - 40 byl lidovým komisařem obrany. Po třináct let, po čínaje jarem 1940 až do roku 1953 , pracoval Vorošilov jako náměstek předsedy rady lidových komisařů (ministrů) SSSR. V letech zas-tával post předsedy prezídia Nejvyššího sovětu. Dojnásobný laureát vyznamenání Hrdina Sověts-kého svazu ( 1956 , 1968 ), roku 1960 vyznamenán titulem Hrdina socialis...

Eideman, Robert Petrovič (lotyšsky Roberts Eidemanis) (1895-1937)

Obrázek
E i deman, Robert Petrovič ( lotyšsky Roberts Eidemanis ) ( 1895 - 1937 ) – lotyšský sovětský činitel, komkor - velitel sboru ( 20 . lis-topadu 1935 ). Životopis                Narozen 27 . dubna 1895 , městys Lejasciems , Valskij újezd. Syn učitele. V roce 1914 za-končil Valkskou reálku. Studoval na Petrohradském lesnickém institutu (nedokončil). Vzdělání získal na Kyjevské vojenské škole, kterou absolvoval v roce 1916 . Sloužil u 16. záložního pluku. Aktivní účastník 1. světové války, prapor čík .                V roce 1917 Lev ý eser . V dubnu 1917 byl zvolen místo-předsedou a poté předsedou Kanské rady voj enských zástup-ců, v říjnu 1917 místopředsedou řídícího orgánu sovětské moci na Sibiři a Dálném východě, definitivně vytvořen ém dne 5 . listopadu 1917 na I. V šesibiřském sjezdu sovětů, ukon-čil svou činnost dne 28 . srpna 1918 rozhodnutím konference stranických...