Zemljačka, (rozená Zalkindová; po prvním manželu Berlinová; po druhém choti Samojlová), Rozalia Samojlovna (1876-1947)

Rozalia Zemljačka byla ruská revolucionářka, sovětská stranická a státní činitelka, místopředsedkyně sovětské vlády (1939-1943) i ak-tivní účastnice revoluce v letech 1905-1907, zejména moskevského povstání v prosinci 1905.

            K revoluční činnosti se připojila roku 1893 (od 17 let), kdy vstoupila do strany eserů - sociálních revolucionářů [Eseři dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/trana_socialist%C5%AF-revolucion%C3%A1%C5%99%C5%AF]. Roku 1896 vstoupila Zemljač-ka do řad ruského sociálně demokratického hnutí a stala se členkou RSDDS, založené v březnu 1898 v běloruském Minsku. Při práci v podzemním hnutí užívala pseudonymy «Démon», «Osipov», «Valerie», «teta Aňa». Od roku 1901 pracovala jako agent Iskry (Jiskra) [viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155

501801748429706/770271205350323959] v Oděse a Jekatěrinoslavi. Delegátka II. (z Oděského výboru RSDDS) a III. sjezdu RSDDS. V roce 1903 byla kooptována do Ústředního výboru strany. V roce 1904 byla členkou „Úřadu výborů většiny (bolšinstvo)“, tj. bolševického pa-ralelního orgánu ke sjednocenému Ústřednímu výboru RSDDS v podmínkách, kdy se strana ještě oficiálně nerozdělila na „bolševiky“ a „menševiky“).

            Začátkem roku 1905 byla agentkou na Uralu za Byro výborů většiny (Бюро комитетов большинства). Dne 16. února napsala Zemljačka N. K. Krupské o stavu sociálně demokratických organizací následující řádky: „Nalezla jsem zde věci v doslova šíleném stavu. Sám Výbor kompletně selhal a jeho činnost se ukázala být flagrantním fiaskem. V různých městech zůstaly skupiny bez výboru“. Poté vykonávala funkci tajemnice moskevského výboru RSDDS, byla stranickou organi-zátorkou v Rogožsko-Simonovském okresu a pracovala ve vojenské organizaci RSDDS. Opakovaně bývala zatýkána.

            V roce 1909 byla Zemljačka tajemnicí organizace strany Baku, následně emigrovala. V letech 1915-1916. Člen moskevského předsednictva Ústředního výboru RSDDS.

            Od února 1917 - tajemnice 1. legálního moskevského výboru RSDDS (b); delegátka VII. (dubnové) všeruské konference a VI. sjezdu RSDDS (b), v říjnu 1917 vedla ozbrojené povstání dělníků Rogožsko-Simonovské oblasti. Vyučovala na bezplatných všeobecně-vzděávacích večer-ních kurzech pro pracující v Moskvě a stejně tak vedla kurzy pro dospělé posluchače, přičemž třeba zmínit, že byly nazývány pracovními kurzy Prečistěnskými.

Zemljaččina účast v Občanské válce

           V roce 1918 byla jmenována vojenskou komisařkou brigády. Od roku 1918 do roku 1919 byla vedoucí politického oddělení 8., od roku 1919 do roku 1920 pak 13. oddělení Dělnicko-rolnické ru-dé armády. Jako představitelka politického oddělení 8. armády se v dubnu 1919 podílela na obra-ně Lugansku. Od roku 1920 vedoucí politického oddělení Severní dráhy.

Rudý teror na Krymu

            Od listopadu 1920 do ledna 1921 byla výkonnou tajemnicí krymského regionálního výboru RKS (b). Stala se členkou Krymského revolučního výboru, který vznikl 14. listopadu 1920 v čele s Bélou Kunem, jenž stál od 21. března do 1. srpna 1919 v čele Maďarské republiky rad. Spolu s ním [a rovněž G. L. Pjatakovem (dle webu CzWiki.cz viz https://czwiki.cz/Lexikon/Georgij_Pjatakov)], je považována za odpovědnou za provádění hromadných poprav na Krymu obyvatel poloostrova a zajatých vojáků a důstojníků ruské armády P. N. Wrangela ne-boli „Černého barona“ [dle české wi-kipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Pjotr_Nikolajevi%C4%8D_Wrangel]

            M. S. Sultan-Galijev - muslimský politický činitel, člen RSDDS (b) a jeden ze zakladatelů a tvůrců Tatarské republiky, jenž byl za svou nacionalistickou úchylku dne 28. ledna 1940 zastřelen, napsal o Zemljaččině činnosti ve svých vzpomínkách, jež zmiňuje A. G. Zarubin ve své knize Bez ví-tězů. Z dějin občanské války na Krymu (Без победителей. Из истории Гражданской войны в Крыму), vydané v Simferopolu roku 2008 nakladatelstvím Antikva 2008 na stránkách 682—693 resp. 728 následující:

...soudružka SAMOILOVOVÁ (Zemljačka) je extrémně nervózní a nemocná

žena, jež při své práci cíleně popírala jakýkoli systém přesvědčování a téměř

všem dělníkům zanechala vzpomínku na „arakčejevské časy“, nazvané dle rus-

kého hraběte A. A. Arakčejeva, státního i politického činitele těšícího se obrovs-

ké důvěře carů Pavla I. i Alexandra I., a to zejména ve druhé polovině vlády

Alexandra I. (Arakčejevščina: systém organizování vojsk v Rusku v letech 1810

-1857, který spojoval vojenskou službu s produktivní prací, především zeměděls-

kou). Zemljačka proslula zbytečnou nervozitou, nadřazeností, svým přespříliš

povýšeneckým a bohorovným tónem v rozhovoru s téměř každým soudruhem,

avšak zároveň i - lze říci - extrémní náročností...

Podle historika Zarubinse takové zacházení Rozalie Samoilovny se „stranickými soudruhy“ ukazuje, že s „třídními nepřáteli“ neměla Zemljačka žádné slitování.

            V roce 1921 byla Rozalia Zemljačka vyznamenána Řádem rudého praporu za zásluhy o politické vzdělávání a zvyšování bojeschopnosti jednotek Rudé armády. Stala se tak první ženou, jež byla vyznamenána sovětským řádem.

            Za sovětskou moc Zemljačka bojovala na Krymu v letech 1920-1921 během občanské války proti bělogvardějcům P. N. Wrangela. V roce 1921 byla Zemljačka Rozalie oceněna Řádem rudého praporu za zásluhy v politické výchově a zlepšení bojeschopnosti jednotek Rudé armády. Byla prv-ní ženou, jež získala sovětský řád. Po konci občanské války Zemljačka pracovala v letech 1922-1923 na postu tajemnice strany Zamoskvorecké Dělnicko-rolnické komise v Moskvě. V letech 1924-1925 byla členkou Jihovýchodního předsednictva Ústředního výboru RKSP (b), poté tajemnicí Republi-kového výboru motovilichinské RKS (b) ve městě Perm. V letech 1926-1931 byla členkou předsed-nictva Lidového komisariátu dopravy a spojů. Delegátka stranických sjezdů VIII, XI-XVIII. Od XIII. sjezdu RKS (b) (1924) byla Zemljačka členkou Ústřední kontrolní komise. Na XVII. sjezdu Všesva-zové komunistické strany bolševiků (1934) byla zvolena členkou Komise sovětské kontroly, sama působila jako místopředsedkyně a předsedkyně tohoto orgánu.

            Po říjnové revoluci stála ve vedení stranické a sovětské práce. Opakovaně byla zvolena členkou Ústředního výboru a Ústřední kontrolní komise VKS (b).

Zemljaččina činnost po skončení Občanské války

            V letech 1922-1923 pracovala na postu tajemnice strany Zamoskvoreckého výboru VKS (b) v Moskvě. V letech 1924-1925 byla členkou předsednictva Ústředního výboru VKS (b), poté tajemni-cí Motovilichinského republikového výboru VKS (b) ve městě Perm. V letech 1926-1931 byla člen-kou předsednictva lidového komisariátu Spojů a drah. Byla delegátkou stranických sjezdů VIII, XI-XVIII. Od XIII. sjezdu RCP (b) (1924) a rovněž i členkou Ústřední kontrolní komise. Na XVII. sjez-du VKS (b) (1934) byla zvolena členkou Komise sovětské kontroly, působila jako místopředsedkyně a předsedkyně Komise sovětské kontroly.

           Zemljačka Rozalia Samojlovna řídila přestěhování Moskevské univerzity z Ašchabadu do Sverdlovska (1942) a o rok později její reevakuaci ze Sverdlovska do Moskvy (1943).

            Na XVIII. sjezdu VKS (b) byla zvolena členkou ÚV VKS (b). V letech 1939-1943 působila na postu místopředsedkyně Rady lidových komisařů SSSR, od května 1939 do září 1940 předsedala Komisi sovětské kontroly při Radě lidových komisařů SSSR a poté (1943-1947) byla místopředsedkyní stranického kontrolního výboru při ÚV VKS (b).

Poslankyně Nejvyššího sovětu 1. a 2. svolání

Autorka Memoárů o V. I. Leninovi (viz rusky sborník „Vzpomínky V. I. Lenina“, sv. 2, 1969, s. 82-86).¹

Bydlela v Nábřežním domě, komplexu postaveném roku 1931. Zemřela 21. ledna 1947 (v den 23. výročí skonu V. I. Lenina). Urna s popelem je uložena v zdi Kremlu na Rudém náměstí v Moskvě.

Vyznamenání

☭ Dva řády Lenina (3. září 1931, 1. duben 1946)

☭ Řád Rudého praporu (1921)

☭ Medaile Za obranu Moskvy 

 

Rodina

 

★ Bratr - Leonid Samoilovič Zalkind (1861-1929) - účastník hnutí Svoboda lidu².

★ Sestra - Maria Samoilovna Cejtlinová (1882-1976) - členka RSDDS od roku 1901, lékařka.

★ První manžel - Šmul Šmuljevič Berlin, sociální demokrat, člen kyjevské organizace RSDDS. Poznal se s Rosalií ve vězení. Sňatek z 18. února 1901. Byl s ní ve vyhnanství. Dne 2. května 1902 se zastřelil ve Věrcholensku.

★ Druhý manžel (od roku 1920) - Samoilov

Obě manželství byla bezdětná.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★★☭★☭★☭★☭★☭

1 Viz rusky Velká sovětská encyklopedie, 3. vyd. Lit.: 1) Razumovová, A., Arinová S., R. S. Zemljač-ka, v knize: Slavní bolševici (Славные большевички), M., 1958; 2) Angarská M., Srdce dané lidu/ Ženy ruské revoluce (Сердце, отданное народу / Женщины русской революции). M., 1968.  

2 Svoboda lidu (Narodnaja volja), ruská levicová teroristická organizace, vzniklá na konci sedmde-sátých let devatenáctého století rozštěpením organizace Půda a svoboda. Je známa úspěšným pro-vedením atentátu na cara Alexandra II. V letech 1879 až 1885 vydávala ilegální noviny Narodnaja volja. Program Svobody lidu byl směsicí demokratických a socialistických reforem. Svoboda lidu dle čes-ké wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Narodnaja_volja