Gusarov, Fjodor Vasiljevič (1875-1920)

Gusarov, Fjodor Vasiljevič (1875-1920), ruský sociální demokrat a stranický činitel. V roce 1899 absolvo-val Vojenskou lékařskou akademii a byl poslán ke 107. pěšímu pluku do Vilna. Od gymnaziálních let se účastnil revolučního hnutí a byl členem Petro-hradského svazu boje za os-vobození dělnické třídy. Na návrh V. I. Lenina se stal agentem Iskry, pro kteroužto tiskovinu řídil rozvoz ilegální marxistic-ké literatury. Od 29. září (12. října) 1903 až do čer-vence 1904 byl členem ústředního výboru RSDDS.

            Během revoluce 1905-1907 byl jedním z nejaktivnějších bolševických agitátorů v armá-dě a námořnictvu. Byl šéfem vojenské organiza-ce při Spojeném a Petrohradském výboru RSDDS.

            V červenci 1906 byl F. V. Gusarov poslán do Kronštadtu s cílem dát organizovaný charak-ter započatému povstání vojáků a námořníků. Povstání bylo potlačeno - Fjodor Gusarov byl zat-čen a předveden před vojenský okresní soud, který ho odsoudil k osmi letům těžkých prací, jež byly později nahrazeny vyhnan-stvím v Jenisejské gubernii (vesnici Jelanskoje). V exilu Gusarov vytváří centra lékařské pomoci, léčí pacienty a bojuje s epidemiemi. Zároveň neztrácí kontakt s exilovými revolucionáři, dopisuje si se svými soudruhy, kteří zůstali na svobodě.

            Po propuštění se přestěhoval do Krasnojarska, kde nejprve působil jako lékař a v únoru 1915 byl zvolen přednostou nemocnice Společnosti lékařů. Zároveň se aktivně podílel na práci krasnojarské podzemní stranické organizace.

             Po únorové revoluci vedl kampaň mezi dělníky a vojáky, vystupoval na shromážděních, byl zvolen kandidátem RSDDS (b) do Všeruského ústavodárného shromáždění. Gusarov byl čle-nem stranických a sovětských orgánů provincie Jenisej, organizátorem nového systému zdravot-nictví. Na jaře 1918 vedl Fjo-dor Gusarov formování oddílů Rudé gardy, účastnil se bojů proti po-vstaleckým jednotkám českosloven-ského sboru. Později působil v podzemí, podílel se na pří-pravě povstání proti Kolča-kovi. Z Krasnojarska se přestěhoval do Irkutska, kde pracoval ve vo-jenské nemocnici. Jako lékař svědčil F. V. Gusarov o smrti Kolčaka a Pepeljaeva po jejich zastře-lení.

            Od roku 1920 byl F. V. Gusarov vedoucím irkutského zemského zdravotního odboru. V dubnu 1920 byl Fjodor Vasiljevič odvolán do Moskvy. Po cestě byl jako zkušený odborník a vy-nikající organizá-tor zdravotní péče převelen do Omsku a jmenován vedoucím sibiřského zdra-votního oddělení. V Omsku byl zvolen členem výkonného výboru města, zástupcem vedoucího zdravotního střediska Sibzdrav, ve-doucím zdravotního oddělení tamní gubernie a členem re-dakční rady novin Sovetskaja Sibir (Sovětská Sibiř). Za jeho osobní účasti bylo ve městě v krátké době otevřeno několik nemocnic s celkovým počtem 22 tisíc lůžek, ale i lázně a centra dezinfek-ce.

            Právě zde se projevila nemoc jako následek věznění i vyhnanství. Dne 27. srpna 1920 F. V. Gusarov zemřel na plicní tuberkulózu.