Černé přerozdělení [Čjornyj pěreděl] (1879-82)
Program uskupení «Černé
přerozdělení»:
Příprava rolnické revoluce - vzpoury na venkově. Důsledné
metody vedení propagandy.
Vůdci G. V. Plechanov,
P. B. Axelrod, L. G. Deutsch (Dejč), V. I. Zasuličová.
«Černé přerozdělení» (Čjornyj pjereděl) byla tajná společnost spojená se stejnojmenným časopisem. «Černé přerozdělení» vzniklo v důsledku rozpadu skupiny„Půda a svoboda“1
v roce 1879, přičemž její teroristické křídlo zformovalo uskupení „Narodnaja Volja“ (Lidová vůle)2 a část, jež zůstala věrna čistě populis-tickým tendencím ztělesňoval právě narodnický „Čjornyj pjereděl“. Pro úplnost třeba dodat, že tzv. Narod-nictví bylo společenské hnutí v Rusku 60. a 70. let XIX. století. Ideově spojovalo prvky agrární demokracie s rolnickým utopickým socialismem, naději, že bude možné vynechat ka-pitalistickou cestu vývoje.
Etymologie názvu
Systém přerozdělování půdy v rolnických komunitách byl nazýván «Černým přerozdělo-váním», alternativní název zněl «Radikální přerozdělování». V tomto kontextu samotné slovo de facto neznamená přerozdělování, ale přesněji nové (roz)dělení. Princip «Černého přerozdělová-ní» spočíval v rozdělení všech obecních pozemků na parcely při-bližně podobné kvality a ve sta-novení počtu pozemkových distribučních jednotek (v různých komunitách byly určeny odlišně: buď počtem mužských oráčů, nebo počtem jedlíků, tj. všech členů rodiny atd.). V důsledku pře-rozdělení získala každá rodina určitý počet pásů půdy různé kvality. Černé přerozdělování zdale-ka neprobíhalo každý rok.3 (Srovnej s ruským jazy-kovědcem narozeným v Luhansku V. I. Dalem4 (1801–1871), jenž napsal: „Pokud si rolníci ne-uspořádají přidělenou půdu a nezměří poze-mek vlastními kroky, tedy „na černo“ ji nepřeroz-dělí, musí být tato přerozdělena losem5.
V ústech narodniků se princip «Černého přerozdělení» rozšířil na celou zemědělskou půdu, to znamená, že rovněž znamenal zničení vlastnictví pronajímatele. Přesně takovým způsobem se mechanismus rolnického zemědělství stal revolučním sloganem.
Složení a historie
Po rozkolu „Půdy a svobody“ v roce 1879 tvořili členové „Černého přerozdělení“ menšinu z celkového počtu bývalých „Zeměvolců“, z nichž většina se připojila ke skupině „Narodnaja Volja“ (Lidová vůle). Celkově se organizace skládala z ne více než 100 lidí.6 K «Černému přerozdělení» se řadili ruský politik, marxistický filozof a menševik G. V. Plechanov7 - první překladatel Marxova a Engelsova Manifestu Komunistické strany8 do ruštiny, který vyšel roku 1882, P. B. Axelrod,9 ruská marxistka a revolucionářka V. I. Zasuličová10, Ja. V. Stěfanovič11, menševický revolucionář L. G. Dejč resp. Leo Deutsch12 a ruský narodnický revolucionář A. P. Bulanov. První číslo časopisu vyšlo pod redakčním vedením Plechanova v Petrohradě v lednu 1880, ale ten byl zatčen ještě před svým odchodem z tiskárny:
Vládní zpráva. V noci z 27. na 28. ledna petrohradská policie prohledala jeden z domů na Vasiljevském ostrově. Při prohlídce našli: tiskařský stroj pro vysázení textu, velké množství výtisků revolučních novin «Černé přerozdělení» (Čjornyj pjereděl) , několik liber typu, různé formuláře cestovních pasů, falešné povolení k pobytu a tři revolvery, z nichž dva se ukázaly nabitými. Osoby v bytě byly zatčeny. Na základě výše uvedených faktů bylo zahájeno trestní stíhání.13 |
Valná část výtisků však byla opětně publikována v zahraničí. Černopěredělci také vydali několik prohlášení a několik čísel novin pro dělníky „Zerno“. V roce 1881 byla část černopěredělských dělníků souzena v Petrohradě, mnozí z nich byli carskou mocí vyhoštěni na Sibiř. Organizace ve skutečnosti zanikla na konci roku 188114.
Následně drtivá většina černopěredělců přešla na pozice sociálních demokratů, tedy Ruské sociálně-demokratické dělnické strany.15
Ideje
Černopěredělci byli Narodniky ve starém smyslu slova: takřka plně si zachovali světonázor odpovídající první polovině 70. let XIX. století, tj. éře venkovského putování a návštěv usedlostí, v jeho stěžejních konturách, aniž by jej upravovali [jak to činili členové «Lidové vůle» (Narodnaja Volja) kvůli všudypřítomné hrozbě zatýkání a vyhnanství; do jisté míry by se jim dalo říkat «ekonomisté»16 ve smyslu, v němž se toto slovo používalo na konci 90. let XX. století, to znamená, že si zvlášť cenili hospodářských forem boje.
Černopěredělci, jako dělničtí voli, šli úporným, ale tichým postupem a znovu se bouřili za hromadné rozsévání celistvého revolučního světonázoru, který byl rolníkům srozumitelný.
— Anzimirov V. A. Rebelové Крамольники: Хроника из радикальных кружков семидесятых годов (Kronika radikálních kruhů sedmdesátých let). - Moskva: typ. t-va I. D. Sytin, 1907 - s. 124. |
Stejně jako staří Narodnici přisuzovali ruské komunitě ohromný pozitivní význam a viděli v ní výchozí bod socialistického vývoje; věřili, že „vyvlastnění velkých majitelů půdy“ povede v Rusku právě díky komunitnímu duchu „k nahrazení individuálního vlastnictví vlastnictvím kolektivním, tj. povede k triumfu nejvyššího principu majetkových vztahů. Přesně v tomto významu i smyslu, pregnantně odrážejícím očekávání Černopěredělců, spočívají naděje žijící v ruském lidu.“ («Čjornyj pjereděl», № 1). Podle jejich názoru by naši ústavu mohlo zajistit pouze vítězství buržoazie. Proti politickému boji se nicméně nevzbouřili, ale učinili jej „závislým na přípravné revoluční práci mezi lidmi“ (pročež jej na mnoho let odložili). Používání metod teroru černopěredělci rezolutně odsuzovali. Jakkoli v samotném časopise „Černý pěreděl“ zazněly v různých článcích rozličné teze, pak v tzv. otvíráku, který napsal G. V. Plechanov, byl s povděkem kvitován význam politických forem. V témže článku lze nalézt myšlenku počínajícího třídního boje. Na tvorbě dalších čísel periodika „Černý pěreděl“ se již Plechanov nepodílel.
Dle ruské wikipedie přeložil Lukáš Sluka
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★
1 «Půda a svoboda» dle české wikipedie viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/PC5%AFda_a_svoboda
2 «Narodnaja volja» (Lidová vůle) https://cs.wikipedia.org/wiki/Narodnaja_volja
3 Viz RUSKY Bilimovič, D., Ekonomický systém osvobozeného Ruska (Экономический строй освобожденной России), str. 229, Ekonomický institut RAN, M, Russian Diaspora: Socio-Eco-nomic Thought, 2006
4 Dal, Vladimír Ivanovič (1801-1872), ruský jazykovědec, lexikograf a zakladatel Ruské geografické společnosti dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Dal
5 Tamtéž
6
Viz
RUSKY
Troickij,
N. A., Rusko v XIX. století. Kurs lekcí (Троицкий,
Н. А., Россия в XIX веке. Курс лекций) viz
7 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857-1918) byl ruský politik, marxistický filozof a menševik. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany [dle české verze portálu marxists.org viz https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1848/manifest/index.htm]. G. V. Plechanov dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov
8a) Karel Marx a Bedřich Engels, Manifest Komunistické strany dle České sekce Marxistického inter-netového archivu zde: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1848/manifest/index.htm
8b) Marx a Engels, Manifest Komunistické strany dle youtubového Antihavlistického kanálu AUDIO slyš zde: https://www.youtube.com/watch?v=s9JVtTWliXI&t=23s
9 Axelrod, Pavel Borisovič (vl. jm. Boruch, Pinchus Joselevič) (1850–1928) dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Axelrod
10 Zasuličová, Věra Ivanovna (1849-1919) https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bra_Zasuli%C4%8Dov%C3%A1
11 Stěfanovič, Jakov Vasiljevič (1854-1915) byl ukrajinský proticaristický revolucionář. Stěfanovič vedl neúspěšný pokus při podněcování rolnické vzpoury na Ukrajině. Spolu s kolegy podvedl účastníky tím, že jim řekl, že ruský car podporuje přivlastňování půdy od velkých vlastníků půdy pro rolníky.
12 Dejč, Lev Grigorjevič (1855–1941) dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lev_Grigorjevi%C4%8D_Dej%C4%8D
13 Viz Zprávy Oloněcké gubernie, rusky, středa, dne 6. února 1880
14 Viz - RUSKY - Velká sovětská encyklopedie (Большая советская энциклопедия).— М.: Sovětská encyklopedie (Советская энциклопедия), 1934., sv. 61, str. 362-366.
15 Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDP) či Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (SDDSR) dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_soci%C3%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_strana
16 Ekonomisté https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3453953146873599650
Komentáře
Okomentovat