Stalin (skuteč. příjm. Džugašvili), Josif Vissarionovič (1879-1953) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES)
národností Osetinec (často pojímán za Gruzínce) . J. V. Stalin byl jedním z vedoucích činitelů Ruské
sociálnědemokratické dělnické strany (bolševiků) [RSDDS(b)],
Ruské komunistické strany (bolševiků) [RKS (b)], Všesvazové
komunistické strany (bolševiků) [VKS
(b)], Komunistické strany
Sovětského svazu (KSSS), tajemník a generální tajemník
sovětské komunistické strany. Jeden
z vedoucích strany a sovětského státu, mezinárodního
komunistického a dělnického hnutí, teoretik a propagátor
marxismu-leninismu, hrdina socialistické práce (1939), hrdina
Sovětského svazu (1945), maršál Sovětského svazu (1943),
generalissimus Sovětského svazu. Člen
KSSS od roku 1898. Účastník ruské revoluce 1905-07 v Zakavkazsku.
V letech 1912-13 člen ruského byra RSDDS, spolupracovník
listů Zvězda a Pravda.
Jeden z vůdců říjnového (listopadového) převratu ze
dne 25. října (7. listopadu) 1917,
revoluce a spoluorganizátor přelomové
události, jež se do dějin zapsala pod názvem Velká říjnová
socialistická revoluce. Od října zastával pozici lidového
komisaře národností, lidového komisaře státní kontroly a vedl
dělnicko-rolnickou inspekci. Člen ÚV KSSS od roku 1917, politbyra
ÚV KSSS od roku 1919 a v
roce 1922 byl zvolen generálním tajemníkem ÚV
KSSS. Od roku 1941 předseda
rady lidových komisařů (ministrů) SSSR a předseda Státního
výboru obrany, lidový komisař obrany, vrchní velitel ozbrojených
sil SSSR, jeden z organizátorů protifašistické (protihitlerovské)
koalice. Sehrál klíčovou úlohu při výstavbě socialismu v SSSR,
při porážce trockismu a pravicového i levicového oportunismu a
především při brilantní organizaci triumfálního vítězství
Rudé armády Sovětského svazu ve
Velké vlastenecké válce.
Komentáře
Okomentovat