John Archibald Getty, III (nar. 1950)

 

John Archibald Getty III. (nar. 30. listopadu 1950) je americký historik a profesor na University of California v Los Angeles (UCLA) zaobírající se bádáním v oblasti ruských a sovětských dějin, zejména výzkumem těch let, kdy na čele Sovětského svazu stál Josef Stalin.

Gettyho kariéra a životní dráha

            J. A. Getty se narodil roku 1950 v Louisianě a vyrostl v Okla-homě. V roce 1972 získal titul bakaláře umění na University of Pen-nsylvania a titul Ph.D. z Boston College v roce 1979. Getty byl profe-sorem na University of California, Riverside, než přesídlil na UCLA. Getty je členem Johna Simona Guggenheima, vědeckým pracovníkem Ruské státní univerzity humanitních věd (Moskva) a byl hlavním členem Harrimanova institutu (Columbia University) i Davisova centra (Harvard University). Byl hostujícím profesorem na Ruské akademii věd v Moskvě.

Výzkum, ideje a debaty

            Akademické sovětologii po druhé světové válce a během studené války dominoval „totalit-ní model“ Sovětského svazu zdůrazňující absolutní povahu moci Josifa Stalina. „Revizionistická škola“ začala fungovat v 60. letech a soustředila se na relativně autonomní instituce, jež mohly o-vlivňovat politiku na vyšší úrovni. Matt Lenoe popsal „revizionistickou školu“ jako zástupce těch, kteří „trvali na tom, že starý obraz Sovětského svazu jako totalitního státu usilujícího o ovládnutí světa byl příliš zjednodušený nebo prostě špatný. Měli sklon zajímat se o sociální historii a tvrdili, že vedení komunistické strany se muselo přizpůsobit společenským silám.“¹ Getty byl jedním z řady historiků „revizio-nistické školy“, kteří zpochybňovali tradiční přístup k sovětským dějinám, jak jej nastínil německo-americký politolog Carl Joachim Friedrich, který prohlásil, že „Sovětský svaz je totalitní systém s kultem osobnosti a téměř neomezenými pravomocemi «velkého vůdce», jakým byl Stalin.“²

            V knize Origins of Great Purges (Původ velkých čistek) vydané v roce 1985 Getty ře-kl, že sovětský politický systém nebyl zcela řízen z centra s tím, že Stalin pouze reagoval na politické události tak, jak vznikaly.³ Jakkoli byl Gettyho Původ velkých čistek otevřenou i evi-dentní výzvou Bushem mladším protežovanému a vyznamenanému sedmilháři Robertu Con-questovi a měl se stát součástí diskusí a debat mezi zastánci tzv. „totalitního modelu“ a přívrženci „revizionistické školy“ Sovětského svazu, k možné navýsost interesantní výměně názorů mezi obě-ma tábory nedošlo. V dodatku k Původu velkých čistek J. A. Getty zcela zpochybnil tvrzení „takyhistoriků“ o tom, že Stalin zorganizoval vraždu Sergeje Kirova⁴, aby tak ospravedlnil realizaci své Velké čistky.⁵ Getty viděl Stalinovu vládu jako diktátorskou, avšak nikoli to-talitní, protože ta vyžadovala administrativní a technologickou efektivitu, která dle něho neexisto-vala.

            Historici „školy totalitního modelu“ protestovali proti vizím „revizionistické školy“ histo-riků Gettyho pojetí, jež považovali za omlouvání politiky Stalina a obvinili revizionisty z bagate-lizace stalinského teroru. Tato slova M. Lenoe rázně odmítl s tím, že „Getty Stalinovu odpověd-nost za teror vůbec nepopřel, přičemž není Stalinovým obdivovatelem.⁶ Během debat v 80. le-tech byly do pozic obou stran vsunuty vzpomínky emigrantů a mediálně tak zesílen tlak na akce-ptaci údajné Stalinovy viny za provedení Kirovovy vraždy. V kritice vylhaného pamfletu Roberta Conquesta The Harvest of Sorrow (Sklizeň smutku) o sovětském hladomoru z let 1932–1933, Get-ty napsal, že jakkoliv Stalin a sovětské politbyro neměli situaci kvůli kulackým sabotážím plně pod kontrolou a v čase vrcholící hospodářské krize v USA žádaly americké firmy platbu v obilí.⁷ Současnou terminologií hoax o hladomoru byl však od studené války článkem povinné víry ukra-jinských emigran-tů (přesněji řečeno pohrobků banderovských nacistů) na Západě štědře place-ných administrat-ivami USA a Kanady. S kolapsem revizionismu v SSSR a uvolněním sovětských archivů se ostří debaty soupeřů otupila natolik, že ve finále se „totalitní“ a „revizionistická“ škola se vzájemně prolnuly do kašovitého „postrevizionismu“ jako syntéza. Getty byl spolu s profesor-kou sovětských dějin univerzity v kanadském Torontu Lynne Violou jedním z nejaktivnějších zá-padních histori-ků, kteří přistoupili k bádání přímo v archivních fondech. Lynne Viola je sama autorkou více než 30 odborných článků a textů, z nichž lze uvést následující anglicky:

John Archibald Getty, III (nar. 1950) se jako historik stal znám svými knihami:

anglicky Origin of the Great Purges: The Soviet Communist Party Reconside-red, 1933-1938 (Původ Velkých čistek 1933-38 – znovuzvážení), Cambridge, 1985. Touto prací se J. A. Getty zařadil mezi předchůdce tzv. Školy revizionis-tických historiků.

anglicky John Arch Getty a Roberta Thompson Manning. Stalinist Terror: New Perspectives (Stalinský teror: nové pohledy), New York, Cambridge University Press, 1993

anglicky John Arch Getty2007, Neznámý gulag: ztracený svět Stalinových zvláštních osad (The unknown gulag: the lost world of Stalin's special settle-ments)

Společně s historikem Olegem V. Naumovem vydal Getty při Ruském centru Pitsburské university Průvodce ústředním archivem VKS (b) rovněž publikaci

The Road to Terror: Stalin and the Self-Destruction of the Bolsheviks (Cesta k Terroru: Stalin a sebezničení bolševiků, 1932-1939), Yale University Press, 1999;

 

►Stalin's „Iron Fist:“ The Times and Life of N. I. Yezhov (Stalinova „Železná pěst“, Léta a život N. I. Ježova, Yale University Press, 2008;

► Nejnověji vydaným dílem J. A. Gettyho je práce Practicing Stalinism: Bolshe-viks, Boyars, and the Persistence of Tradition (Provádění stalinismu: Bolševici, bo-jaři a houževnatost tradice) vydaná roku 2013 v Yale University Press. 

►Getty, The Great Purges Reconsidered (Velké čisky znovuzvážění), PhD dissertation (dizertace PhD), Boston College, 1979

Zdroj: https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=489941

Akademické sovětologii po druhé světové válce a během studené války dominoval „totalitní model“ Sovětského svazu zdůrazňující absolutní povahu moci Josifa Stalina. „Revizionistická škola“ začala fungovat v 60. letech a soustředila se na relativně auto-nomní instituce, jež mohly ovlivňovat politiku na vyšší úrovni. Mezi její čelní před-stavitele patří docent historie a od roku promovaný kariérní poradce Matthew E. Le-noe

PhD, Chicagská universita, 1997

Publikace Johna Archibalda Gettyho:

 anglicky 1987, Nejlepší synové vlasti: dělníci v předvoji sovětské kolektivizace (The best sons of the fatherland: workers in the vanguard of Soviet collectivi-zation)

 anglicky 1996, Selští rebelové za Stalina: kolektivizace a kultura rolnického odporu (Peasant rebels under Stalin: collectivization and the culture of pea-sant resistance)

anglicky 2002, Soupeření se stalinismem: Sovětská moc a lidový odpor ve 30. letech XX. století (Contending with Stalinism: Soviet power and popular re-sistance in the 1930s)

anglicky 2008, Válka proti rolnictvu, 1927-1930: tragédie sovětského venkova (The war against the peasantry, 1927-1930: the tragedy of the Soviet country-side)

anglicky 2012, Stalinističtí pachatelé před soudem: scény z Velkého teroru na sovětské Ukrajině (Stalinist perpetrators on trial: scenes from the Great Terror in Soviet Ukraine)

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Lenoe, Matt 2002, Did Stalin Kill Kirov and Does It Matter? (Zabil Stalin Kirova? Záleží na tom?), The Journal of Modern History (Časopis moderních dějin), 74 (2), str. 352–380.

2a) Davies, Sarah; Harris, James Stalin: A New History (Stalin: nové dějiny), 8. září 2005, Cambridge University Press. str. 3–5.

2b) Fitzpatrick, Sheila, Revisionism in Soviet History (Revizionismus v sovětských dějinách), str. 77–91 History and Theory. 46 (4), 2007. (pozn. překl. západní učenci, kteří byli v 90. a XX. století nej-aktivnější při hledání dat o sovětské represi v nových archivech, byli revizionisté (nazývaní „krysa-mi archivů“) jako Arch Getty a Lynne Viola.

3 Davies, Sarah; Harris, James Stalin: A New History (Stalin: nové dějiny), 8. září 2005, Cambridge University Press. str. 3–5.

4 Kirov (vl. jm. Kostrikov), Sergej Mironovič (1886-1934) – dne 1. prosince 1934 zastřelen Leoni-dem Nikolajevem – ruský, sovětský revolucionář a politik, státní i stranický činitel, člen VKS (b) od 1904, účastník tří revolucí (1905-1907, únor a říjen 1917), od roku 1926 vedl stranickou organizaci v Leningradě, od roku 1930 člen politbyra ÚV VKS (b).

5 Lenoe, Matt (2002), Did Stalin Kill Kirov and Does It Matter? (Zabil Stalin Kirova? Záleží na tom?), The Journal of Modern History. č. 74 (2), str. 352–380

6 Tamtéž

7 Viz Fakta o hladomoru dle portálu TheFinnishBolshevik viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=466009