Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z leden, 2022

Hegel, Georg Wilhelm Friedrich (1770-1831)

Obrázek
                 G. W. F. Hegel byl německý idealistický filozof, hlavní představitel německé klasické filozo-fie, tvůrce objektivně idealistického filozofického systému, založeného na dialektickém rozvíjení idejí. Podle Hegela aktivní rozumová podstata (absolutní idea, světový rozum, světový duch) pro-chází třemi etapami vývoje: 1. v sobě samé 2. ve formě přírody 3. v myšlení a dějinách Podle samotného Hegela je jeho filozofickým systémem dovršen proces seberozvoje a sebepoznání absolutní ideje. Hegelova filozofie jako ideologický odraz situace německé předrevoluční buržoazie má dvojí momenty: a) pokrokové – boj s agnosticismem, historismus (dějiny společnosti chápal jako souvislý vývojový proces), nauku o logice a zejména dialektiku, b) konzervativní – uznání konečnosti rozvoje světa a poznání, schematismus, spekulativnost, mys-tifikaci dialektiky, ospravedlňování politické reality. Hegel ...

«Mežrajonci» resp. «Mezirajonci»

Obrázek
  « Mežrajonci » resp. « Mezirajonci » byla skupina, v jejímž čele byl v roce 1913 L. D. Trockij a která se utvořila při Rusk é sociálně demokratick é dělnick é stran ě (RSDDS) . Patřili k ní menševici-interna-cionalisté a také bolševici, zvaní smířlivci. Mezirajonci zaujímali v podstatě centristickou pozici. Po únorové revoluci v roce 1917 se Mežrajonci v důsledku revolučního vývoje událostí do značné míry přiblížili k bolševikům, a až na VI. sjezdu RSDDS ( 7 .- 13 . srpna 1917 ) bylo schváleno přijetí této skupiny do bolševické strany.

Přehled kongresů MSSS [Mezinárodního sdružení socialistických stran (II. internacionály)]

Obrázek
                          Pořadí kongresů Datum a místo zasedání Stručná charakteristika I. kongres 14 .- 21 . července 1889 založení MSSS Paříž (II. internacionály) Kongres připraven za přímé účasti Bedřicha Engelse 1 . Stanoven ko-nečný cíl boje dělnické třídy – socialismus. Proti anarchistům zdůrazně- na nutnost nutnost spojování parlamentního a mimoparlamentního politického i hospodářského boje. Stanoveny nejbližší úkoly boje za sociální zákonodárství – osmihodinový pracovní den, zvýšení mezd atd. Přijato rozhodnutí, aby 1 . květen byl každoročně jako den mezi národní dělnické solidarity. II. kongres 16 .- 22 . srpna 1891 Z hodnoceny výsledky oslav 1. máje. Ostré střetnutí s anarchisty v Brusel                ...