Scargill, Arthur (nar. 11. ledna 1938)

Scargill, Arthur (nar. 11. ledna 1938) je britský odborář, který byl prezidentem Národní unie horníků (NUM) od roku 1982 do roku 2002. Do širšího povědomí vešel tím, že v letech 1984–1985 vedl stávku horníků, stěžejní událost v historii britského dělnického hnutí.

Scargill se připojil k NUM ve věku devatenácti let v roce 1957 a stal se koncem 60. let jedním z jejích předních aktivistů. V roce 1969 vedl neoficiální stávku a hrál klíčovou organizátorskou roli během stávek v letech 1972 a 1974, z nichž druhá hrála roli v pádu konzervativní vlády Edwarda Heatha.

O deset let později vedl Scargill NUM při stávce horníků v letech 1984–1985. Změnilo se to v nelítostnou konfrontaci s konzervativní vládou Margaret Thatcherové, v níž byli horníci poraženi. Bývalý člen labouristické strany, posléze předseda Socialistické labouristické strany (SLP)1, kterou založil v roce 1996. Scargill, člen Stalinovy společnosti2, se na veřejnosti objevuje jen zřídka a bývá popisován jako samotář.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭

1 Socialistická labouristická strana, anglicky Socialist Labour Party, je britská socialistická politická strana, kterou založili v roce 1996 bývalí členové Labouristické strany, kteří nesouhlasili s jejím odklonem od socialismu, s rozvolněním vztahu s odbory a jejím příklonem k sociálně-liberální Třetí cestě.

2 Stalinova společnost https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=589419

 


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku)

Obrázek
  maloburžoazní ideově-politický směr v dělnickém hnutí nepřátelský leninismu a zakrývající svou Trockismus jako psychický fenomén je flagrantní arogance, tvrdící, že se mu lze v politice realizovat, aniž by si osvojil potřebné znalosti a dovednosti. oportunistickou podstatu levičáckými radikalistickými frázemi a hesly. Pro trockismus je charakte-ristické rychlé kolísání mezi ultra-revolučností a kapitulantstvím vůči buržoazii. Vznikl počátkem 20 . století v Rusku jako odrůda menševismu a v mezinárodním měřítku centrismu a přeměnil se v antisovětský směr. Nazván podle L. D. Trockého ( Bronstein ) [ 1879-1940 ]. Názory a postoje Trocké-ho a trockistů byly protikladné leninismu ve všech základních otázkách strategie a taktiky revoluč-ního dělnického hnutí: roku 1903 trockisté popírali nutnost jednotné proletářské strany no-vého typu ; 1905-1907 falšovali marxistickou teorii permanentní revoluce, odmítali hegemo-nii proletariátu v buržoazně-demokratické revoluci a revoluční úlohu ...
Další informace

Leví eseři

Obrázek
  Vystoupení levých socialistických revolucionářů (ES-ERů). Vznik diktatury jedné strany ★ Leví socialističtí revolucionáři podporovali rozpuštění Ústavodárného shro-máždění, ale byli proti míru s Německem. ★ Praví socialističtí revolucionáři a menševici se rozhodli zahájit ozbrojený boj proti bolševikům. ★ Leví socialističtí revolucionáři opustili Radu lidových komisařů (Sovnarkom). V květnu 1918 požadovala VIII. rada Strany socialistů revolucionářů (Eserů) a-nulování smlouvy s Němci a likvidaci sovětské moci.   Leví eseři , polit. strana v Rusku 1917-21, do prosince 1917 levé křídlo strany eserů; v čele strany stáli M. A. Spiridonovová ( 1884-1941 ), B. D. Kamkov ( 1885-1938 ), M. A. Natanson ( 1850 nebo 1851-1919 ), tiskový orgán list Zemlja i volja . - Leví eseři se účastnili Říjnového převratu, v pro-sinci 1917 až březnu 1918 se podíleli na činnosti rady lid. komisařů, VCIK (Všeruského ústředního výkonného výboru), tj. nejvyššího zákonodárného, řídícího...
Další informace

Trockismus dle Slovníku vědeckého komunismu, str. 263, nakladatelství Svoboda, str. 263

Obrázek
Trockismus je marxismu-leninismu nepřátelský malo-buržoazní, oportunistický, ideově politický směr. Vzni- kl v roce 1903 jako reakce na leninskou etapu vývoje marxismu, na založení revoluční strany nového typu v Rusku a odrážel nálady určité části maloburžoazní měs-tské inteligence, jež slovy tíhla k revolucionářství, avšak stála stranou třídních zápasů a propagovala kapitalistic-ké názory ve všech klíčových otázkách revolučního boje. Trockismus maskoval oportunistickou, menševic-kou podstatu slovním uznáváním marxismu, po-koušel se vyklestit Leninovo učení a nahradit jej ná-zory Trockého. Metodologicky a gnoseologicky je pro něho charakteristický krajní subjektivismus a voluntarismus, hrubý schematismus a sofistika.                Ideovým a ideologickým základem t rockismu se stala tzv. „teorie permanentní revoluce“, která se přiživovala na Marxově a Engelsově myšlence nepře-tržité revoluce a byla zaměřena proti leninskému učení o p...
Další informace