Nová ekonomická politika dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku, Academia, 1981 + anotace knihy A. Ju. Davydova Nová ekonomická politika - Moc, lid, hospodářství v porevolučním Rusku 1921-1929
Obálka knihy A. Ju. Davydova „Nová ekonomická politika“ -
Moc, lid, hospodářství v porevolučním Rusku v letech 1921-29
dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku, Academia, 1981 + ano-tace knihy Alexandra Ju. Davydova Nová ekonomická politika - Moc, lid, hos-podářství v porevolučním Rusku 1921-1929, vydané roku 2021 Anotace knihy A. Ju. Davydova Nová ekonomická politika - Moc, lid, hospodářství v porevolučním Rusku 1921-1929, vydané roku 2021 nakladatelstvím Evrazia, uvádí:
Hospodářská politika komunistické strany a sovětské vlády v období přechodu od kapitali-mu k socialismu, nazývaná novou na rozdíl od tzv. «válečného komunismu». Podle zásad vypra-covaných Leninem NEP byla vyhlášena v březnu 1921 z rozhodnutí X. sjezdu strany a dovr-šena pak ve 2. polovině 30. let. Opatření NEPu spočívala v: nahrazení povinného odvodu zemědělských výrobních naturálních daní, povolení soukromého obchodu, malých kapi-talistických podniků, připuštění státního kapitalismu ve formě koncesí, pronájmu ma-lých průmyslových podniků a půdy pod přísnou kontrolou státu, převedení státního prů-myslu na chozraščot, nahrazení naturálních mezd peněžními podle kvality a množství prá-ce, ustavení státních trustů spojených s trhem atd. NEP rozvíjela svazek socialistického prů-myslu se zemědělským využíváním malovýrobních vztahů a ekonomických nástrojů řízení národ-ního hospodářství. NEP připustila určitý rozvoj kapitalistických prvků při zachování vedoucí role sovětského státu v národním hospodářství, zabezpečila rychlou obnovu národního hospodářství a jeho socialistickou přestavbu.
Anotace Davydovovy knihy Nová ekonomická politika - Moc, lid, hospodářství v porevolučním Rusku 1921-1929, vydané roku 2021 nakladatelstvím Evrazia, uvádí: Nová eko-nomická politika (1921-1929) byla souborem opatření, jejichž realizace přispěla nejen k obnově hospodářství zničeného v „neklidném“ období let 1917-1921, kdy se rozpadla ekonomická a sociál-ní sféra, ale položila základní kameny modernizace ruské společnosti. To Rusům, kteří si v letech válečného komunismu nestihli odvyknout od tvrdé práce, umožnilo pozvednout svou zemi z popela. Je zvláště významné, že rolníci, vysoce motivování tržními podmínkami, rozšířili své po-zemky a osvobodili se od plateb nájemného (v minulosti jej platili vlastníkům půdy, tzv. „poměš-čikům“), začali modernizovat zemědělskou výrobu. Předpokladem úspěšné evoluce bylo ustavení kompromisu mezi politickými elitami v SSSR v podobě kolektivního ve-dení. Vpádu-li uvážíme evidentní tendenci směřování Západu k vyvolání světové války, kte-rou bylo lze sledovat již od konce 20. let XX. století, bylo stále zřejmější, obzvláště po jmeno-vání Adolfa Hitlera říšským kanc-léřem z rukou německého prezidenta Hindenburga dne 30. ledna 1933, nejen, že válka dříve či po-zději vypukne, ale i to, proč v SSSR proběhly v rozmezí let 1936-38 celkově 4 procesy. Zahájil je ve dnech 15.–16. ledna 1935 proces s tzv. „Moskevským centrem“, který byl jakousi předehrou v ce-lém dějství. V něm byli obžalováni Grigorij Zinověv1, Lev Kameněv2 a další z podílu na osnování kontrarevoluční organizace, přípravy teroristických akcí proti sovětské vládě a účasti na zavraždění Sergeje Kirova3.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭
1 Zinověv [někdy i Zinovjev (rodným jménem Hirsch Apfelbaum, Grigorij Jevsejevič) znám také pod jmé-nem Radomyslskij, Ovsej-Geršon Aronovič (1883-1936)] byl bolševický revolucionář, sovětský politik a jed-na z obětí Stalinových čistek. Během 20. let jedna z nejvýznamnějších osobností SSSR a také předseda Ko-munistické internacionály. G. Je Zinověv dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Grigorij_Zinovjev
2 Kameněv, Lev Borisovič (rodným jménem Rosenfeld, Leo) (1883-1936) byl přední sovětský politik a spiso-vatel dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Lev_Kamen%C4%9Bv
3 Kirov (rodným jménem Kostrikov), Sergej Mironovič (1886-1934), významný ruský bolševik, který ve tři-cátých letech patřil k nejoblíbenějším sovětským vůdcům, člen ruské sociálně-demokratické strany od roku 1904. Svůj pseudonym si zvoli podle antického perského vůdce Kýra Velikého. Roku 1921 se stal generálním tajemníkem ázerbájdžánské stranické organizace a po pěti letech - v roce 1926 nastoupil do funkce šéfa le-ningradského oddělení strany (což byla patrně druhá nejvyšší funkce ve straně). S. M. Kirov dle české wiki-pedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Mironovi%C4%8D_Kirov
Komentáře
Okomentovat