Lukáš Sluka

  Anatolij Ivanko, Vojensko-průmyslový kurýr ze dne 21. ledna 2020 Díky legendě zakořeněné v materiálech vyšetřování přízračného procesu s Berijou se bývalý ministr vnitra SSSR jeví jako jeden z nejkrvavějších tyranů „stalinského režimu“. Jak tomu však bylo ve skutečnosti ?                Berija jednal přesně dle tehdy platných zákonů a snažil se, jak nejlépe mohl, je plnit . Z kohorty politiků v tehdejším vedení země se vyznačoval nebývalou aktiv itou , zvídavou myslí a vyšším technickým vzděláním.                Se zveřejněním přepisu z červencového (1953) pléna ÚV byly odhaleny velmi zajímavé detaily. Včetně těch, týkajících se Berijov a „programu reforem“. Za projevy řečníků se nezávisle na nich vynořoval obraz, ne-li reformátora v obvyklém slova smyslu, tak člověka, který se snažil projevit určitou iniciativu k demontáži stalinského social...

Trockij byl menševický revolu c ionář a marxistický teore- tik židovského původu. Člen Ruské sociálně-demokratic-ké dělnické strany (RSDDS) od roku 1898 , po schizmatu, k němuž došlo na II. sjezdu v Bruselu a Londýně roku 1903 se přiklonil k menševikům. Vynikal hlavně jako řečník, zdatný organizátor a pokoušel sjednotit bojující frakce a trendy, které v těchto letech existovaly ve for-málně jednotné RSDDS: především bolševiky a menševi-ky.                  Během 1 . ruské revoluce 1905 byl předsed ou Petrohradského sovětu a stal se jedním z vůd-čích představitel ů ruské ho říjnové ho převratu v roce 1917 , byť se přímo nepodílel na přípravě vlas-tního ozbrojeného povstání, protože měl za to , že je předčasné. Téhož názoru byli pochopitelně nejen menševici, nýbrž i bolševici Zinověv s Kameněvem, se svými nedůvtipnými, jakkoli dě-jinně pověstnými slovy „nemělo se sahat ke zbraním“, které v předvečer převratu zveřejnili v novi...

  Charles Longuet byl novinář a prominentní postava francouzského dělnického hnutí, včetně událostí Pařížské komuny z roku 1871, stejně jako p r ou d h onistický 1 člen Generální rady První internacionály 2 nebo M ezinárodní asociace pracujících (1866–67, 1871–72 ). Charles Longuet p ůsobil jako korespondent pro Belgii (1866), byl delegát em na konferencích I. internacionály v Lausanne (1867), Brusel u (1868) i na l ondýnsk ých konferenc í ch (1871) a (1872). Byl také vydavatelem, redaktorem tiskoviny Journal Officiel.                Longuet se účastnil Pařížské komuny v roce 1871 a po její porážce se jako uprchlík přestěhoval do Anglie, kde se setkal s Karlem Marxem. Longuet se dne 2. října 1872 oženil s nejstarší Marxovou dcerou Jenny. Spolu měli šest dětí, z nichž prvních pět byli chlapci, poslední dcera. Dva ze synů zemřeli v dětství. Z ostatních se Jean, novinář a Edgar, lékař, oba stali významnými socialistickými akti...

Proudhonismus , směr maloburžoazního socia-lismu v dělnickém hnutí hlavních západoevrop-ských zemích, vycházející z filozofického a soci-ologického učení P. J. Proudhona 1 . „Sociální revoluci“ chce uskutečnit cestou ekonomických reforem kapitalismu v oblasti směny při zacho-vání a rozšíření drobného soukromého vlastnic-tví. Politický boj odmítá, stát jako instituci anarchisticky zatracuje. Ideál spravedlnosti a rovnosti má být realizován utopií „mutualismu“, vzájemnou pomocí drobných výrobců. - Marx a Engels vedli rozhodný boj proti vlivu proudhonismu na I. internacionálu. Zkušenosti Pařížské komuny přispěly k ideově- po litickému zhroucení proudhonismu, jehož prvky se uchovávají v anarchistických, anarchosyndikalistických a reformistických a později i fašistických proudech 20 . století.  ☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★ 1 a) Proudhon, Pierre-Joseph ( 1809 - 1865 ) francouzský typograf a vzdělanec-samouk, raně socialistický myslitel, který zpop...