Šestov, Alexej Alexandrovič (1896-1937)

 

Alexej Alexandrovič Šestov byl obžalovaným v rámci druhého moskevského procesu, manažer dolu

Salair. Zastřelen soudním verdiktem, posmrtně rehabilitován.

Životopis

Alexej Šestov se narodil v roce 1896 ve vesnici Tovarkovo v provincii Tula. Ruské národnosti. Získal středoškolské vzdělání. V roce 1918 vstoupil do bolševické strany. Svého času zastával různé funkce v odborech. Od roku 1925 byl Šestov ve vedoucích pozicích v různých podnicích těžebního průmyslu. Svého času byl zástupcem ředitele závodu „Sibirugol“ v Novosibirsku , poté byl ředitelem dolu „Anžero-Sudžensk“. Před svým zatčením v roce 1936 pracoval jako vedoucí podniku těžby zinku v dole „Salair“ v Kemerovské oblasti.

V době zatčení bydlel na této adrese: Kemerovská oblast, osada Salair, Důl II, ulice Leninskaja, č.p. 11.

Šestov byl zatčen dne 27. července 1936. Byl jedním z obžalovaných ve druhém moskevském procesu. Byl obviněn z organizování protisovětského centra a účasti na sabotážích, sabotážích, terorismu a špionáži proti sovětskému státu. Dne 30. ledna 1937 byl Šestov odsouzen Vojenským kolegiem Nejvyššího soudu SSSR k trestu smrti zastřelením. Rozsudek byl vykonán dne 1. února 1937. Tělo Šestova, stejně jako ostatních, kteří byli toho dne zastřeleni na základě verdiktu soudu, bylo zpopelněno v Donském krematoriu a popel byl uložen na Donském hřbitově.

Dne 13. června 1988 byl Šestov posmrtně rehabilitován rozhodnutím pléna Nejvyššího soudu SSSR.


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace