Ingerman, Sergej Israil Michailovič (1868-1943)
Vzešel z tzv, Narodovolců1 (Narodnja volja - Svoboda lidu), tj. ruské levicové teroristické organizace, jež vznikla na konci sedmdesátých let devatenáctého století rozštěpením organizace «Půda a svoboda».2 Profesně byl S. I. M. Ingerman lékař. V roce 1883, poté, co S. P. Děgajev3, jejž policie, zradil několik stovek členů organizace, Ingerman opustil Oděsu v zahraničí, kde se během studia na univerzitě v Bernu sblížil s Plechanovem4, Axelrodem5 a Zasuličovou6 a v roce 1888 se stal členem skupiny «Osvobození práce»7.
V roce 1889 se Ingerman přestěhoval do Spojených států a stal se členem Socialistické strany. Tou dobou Ingerman zároveň neztrácel kontakt s ruskou sociální demokracií a podílel se na vytvoření „Ruské sociálně demokratické společnosti v New Yorku“. Po rozkolu v RSDDS se S. M. Ingerman stal jedním z aktivních odpůrců bolševismu. V letech 1905-1906 žil v Rusku. Roku 1907 se zúčastnil pátého sjezdu RSDDS v Londýně. Po svém návratu do Spojených států, zejména po vypuknutí první světové války, se Ingerman stal aktivním stoupencem Plechanova. Z jeho iniciativy vzešly ruskojazyčné socialistické noviny Nový Mir8.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★
1 Narodovolci, Narodnaja volja či česky Svoboda lidu byla ruská levicová teroristická organizace, vzniklá na konci sedmdesátých let devatenáctého století rozštěpením skupiny «Půda a svoboda». Je známá úspěšným atentátem na cara Alexandra II. V letech 1879 až 1885 vydávala ilegální noviny Program formace Narodnaja volja byl směsicí demokratických a socialistických reforem.
2 První organizace Půda a svoboda byla založená v roce 1862 z iniciativy Alexandra Gercena a Nikolaje Ogareva se sídlem v Petrohradě. Druhá organizace Půdy a svobody vznikla v roce 1876 jakožto reakce na neúspěšnou předchozí agitační akci „chození mezi lid“ z roku 1874. Jejím novým zakladatelem se stal Mark Natanson. Půda a svoboda dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_a_svoboda
3 Děgajev, Sergej Petrovič (1857–1921) zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3645263642388226029
4 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857–1918) ruský politik, marxistický filozof a menševik. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxovy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. Plechanov však tvrdil, že dle klasické marxistické teorie je dělnictvo v Rusku ještě slabé a jako důsledný ekonomický determinista trval na tom, že přechod k socialismu nemůže přeskočit vybudování průmyslové kapitalistické společnosti. G. V. Plechanov založil již roku1883 v Ženevě marxistickou formaci Osvobození práce.G. V. Plechanov dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov
5 Axelrod, Pavel Borisovič [vl. jm. Pinchus Joselevič Boruch] (1850–1928) dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Axelrod
6 Zasuličová, Věra Ivanovna (1849–1919) ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bra_Zasuli%C4%8Dov%C3%A1
7 Osvobození práce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3545181507764423821
8 Novy Mir (Нoвый Мир, New World) byl časopis vydávaný ruskými sociálně demokratickými emigranty v New Yorku v letech 1916-1917 až do jejich návratu do Ruska po únorové revoluci v roce 1917. Publikovali jej N. I. Bucharin [viz Bucharin, Nikolaj Ivanovič (1888–1938) zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nikolaj_Bucharin] a Alexandra Kollontajová [viz Kollontajová, Alexandra Michailovna „Šura“ - rozená Domontovičová (1872–1952)], k nimž se po příjezdu do New Yorku na krátkou dobu v lednu 1917 připojil L. D. Trockij. Jedním z přispěvatelů byl V. Volodarsky, který tehdy žil ve Filadelfii.
Komentáře
Okomentovat