Bolševismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia, 1980

Bolševismus, revoluční, důsledně marxistický směr politického myšlení v mezinárodním dělnic-kém hnutí, vzniklý na počátku 20. století v Rusku a ztělesněný v proletářské straně nového typu, vytvořené V. I. Leninem. Termín bolševismus vznikl na II. sjezdu SDDSR, který se konal v Bruselu a Lon-dýně v červenci roku 1903 a na němž stoupenci Leninovy revoluční orientace získali většinu (rus. boľšinstvo) hlasů proti oportunistické menšině (menševismus) [dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Men%C5%A1evici].  

            Bolševismus, jehož základem je marxismus-leninismus, se utvářel v období imperialismu, kdy se centru světového revolučního hnutí přesunulo do Ruska, byl formován zkušenostmi tří rus-kých revolucí z let 1905, resp. únoru a října 1917 v boji s různorodými i rozličnými protimarxistic-kými, reformistickými a protileninskými směry v ruském i mezinárodním dělnickém hnutí. Bolše-vismus vypracoval nové organizační zásady proletářské strany, nově vytyčil úlohu dělnictva v bur-žoazně-demokratické revoluci, rozpracoval marxistické učení o diktatuře proletariátu, otázku a ur-čil strategii i taktiku revoluční strany za socialistické revoluce a při budování socialismu.                                 Bolševismus představuje jednotu revoluční teorie a praxe, ideových, organizačních a tak-tických principů činnosti proletářské strany. Již svou podstatou je bolševismus důsled   -ně internacionalistický a cíleně bojuje proti všem formám nacionalismu. Bolševická stra-na je stranou sociál-ní a socialistické revoluce, proletářské diktatury i principiálního in-ternacionalismu, před-vojem či avantgardou boje za socialismus a komunismus, stranou pevně spojenou s masa-mi pracujících, vylučující frakcionářství, neústupnou v zásadách, zároveň však pružnou při jejich konkrétním uplatňování. Bolševismus je úzce spjat s dějinami Ruské sociálnědemokratické dělnické strany [RSDDSR (b)]. Názvy politických stran resp. frakcí bolševického trendu v chronologickém sledu zněly:

            Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků) [SDDSR(b)] (1902–1918), Komunistická strana Ruska (bolševiků) [KSR(b)] (1918–1925) a Všesvazová komunistická strana (bolševiků) [VKS(b)] (1925–1952) a od XIX. sjezdu z prosince 1952, na němž byla VKS (b) přejmenována na Komunistickou stranu Sovětského svazu (KSSS, 1952–1991) započal, zvláště po prapodivných okolnostech smrti Josifa Stalina, vůčihledný a flagrantní úpadek světového komunistického hnutí obecně a domácího sovětského zvláště. Ten pod rozličnými názvy v podstatě trval až do kolapsu Gorbačovem prováděného chruščovského revizionismu.

            Bolševismus přijala svého času Komunistická internacionála (Kominterna) [Kominterna dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Kominterna#cite_note-1] za vzor činnosti komunistických stran, varujíc současně před mechanickým přebíráním ruské zkušenosti v teorii tzv. bolševizace komunistických stran. V letech 1917 až 1952 byl výraz „strana bolševiků“ součástí oficiálního názvu ruské resp. sovětské komunistické strany – SDDSR (b), KSR (b), VKS (b).