Vigdorčik, Natan Abramovič (1874-1954)

 

N. A. Vigdorčik byl vůdce ruského revolučního hnutí, lékař, autor řady prací o sociálním pojištění a nemocech z povolání. V letech 1924-1951 působil jako profesor na Leningradské univerzitě pro prohloubení vzděla-

nosti lékařů. Delegát I. sjezdu RSDDS (1898).

V roce 1898 N. A. Vigdorčik promoval na lékařské fakultě Kyjevské univerzity. Ještě jako student se aktivně účastnil sociálně demokratického hnutí v Kyjevě, pracoval ve skupinách „Rabočeje dělo“, „Kyjevský svaz boje za osvobození dělnické třídy“ a „Rabočaja Gazeta“. Během své ilegální práce se až do I. sjezdu RSDDS účastnil redakčních aktivit kyjevských dělnických novin Vperjod (1896–1897) a Rabočaja gazeta (1897).

Většina nelegálních článků, brožur a prohlášení zveřejněných během tohoto období v Kyjevě je z pera N. A. Vigdorčika. První Vigdorčikova vědecká práce pojednávala o otázkách sociálního pojištění a její variace „O pojištění pracovníků proti úrazům“ sahá do stejné doby. V roce 1899 byl v Nižním Novgorodu zatčen v kauze kyjevské sociálně demokratické organizace.

V letech 1902 až 1905 byl ve vyhnanství v Jenisejské gubernii, kde působil jako vesnický lékař. Strávil 1905 a 1906 v zahraničí v Berlíně a ve Vídni, kde studoval interní choroby a otázky sociálního zabezpečení. V roce 1906 se usadil v Petrohradě, kde se aktivně podílel na vývoji otázek sociálního pojištění dělníků, ve stejném roce odešel z politické činnosti.

Od roku 1918 pracoval v sovětských pojišťovacích organizacích v Leningradu a Irkutsku. Člen 2. všeruského kongresu lékařských sekcí a jako zástupce Petrohradu rovněž i sekce lékařů Všemedicínské pracovní skupiny - Vsemedikosantruda. Na základě usnesení Politbyra ÚV Ruské komunistické strany [RKS (b)] ze dne 8. června 1922 byl zatčen v Petrohradě a na dva roky vyhoštěn do Kirkrai, poté do Irkutsku. V roce 1923 byl zvolen docentem na katedře sociální hygieny Irkutské univerzity. V roce 1924 byl zvolen profesorem na katedře nemocí z povolání ve Státním ústavu pro zkvalitnění práce lékařů v Leningradu. Ve stejném roce uspořádal fungování Leningradského institutu pro studium nemocí z povolání a stal se jeho ředitelem. Právě N. A. Vigdorčik je autorem nové metodiky určené k stanovení míry invalidity pacienta. Natana A. Vigdorčika Pavel Abramovič (1874-1942) žil v emigraci v Neapoli.