Rabočaja mysl

 

Rabočaja mysl byly politické noviny, tiskový orgán sociálně demokratického směru-ekonomismu1. Byly vydávány od října 1897 do prosince 1902. První dvě čísla vyšla nejprve v Rusku, kde byla vytištěna na rotačce v Petrohradě, poté v zahraničí v Berlíně (č. 3-11), Varšavě (č. 12-15), Ženevě (č. 16). Celkem bylo publikováno 16 čísel. Členy redakční rady byli umělecký restaurátor N. N. Lochov-Olchin, K. A. Kok a sociolog, politik a jeden z prvních profesorů sociologie v Rusku K. M. Tachtarev, V. P. Ivanšin a A. A. Jakubová St.-Petěrburg ruská revolucionářka, členka petrohradské buňky Svazu boje za osvobození dělnické třídy2, sociální demokratka, překladatelka a spisovatelka a další. Politické směřování tiskoviny Rabočaja mysl bylo nastíněno hned v úvodním čísle novin. V popředí vytčených cílů Rabočej mysli stál boj dělnické třídy za její ekonomické zájmy a skupina prosazovala ideu vytvoření legálních dělnických organizací.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                            Zaměření:     politický časopis

                                                                                                                Jazyk:            ruský

                                                                                                                Sídlo 

                                                                                                                redakce:         St.-Petěrburg

                                                                                                                Země:             Rusko

                                                                                                                Publikováno:  Od r. 1897
                                                                                                                                         do r. 1902

                                                                                                                 Datum

                                                                                                                 založení:           říjen 1897

 

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Ekonomismus viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3453953146873599650

2 Svaz boje za osvobození dělnické třídy viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7173415000642280907

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Obrázek
               Leninismus je politická ideologie vyvinutá ruským marxistickým revolucionářem Vla-dimírem Uljanovem – Leninem, jež navrhuje vytvoření diktatury proletariátu vedené revoluční avantgardní a disciplinovanou stranou jako politickým předvojem k nastolení komunismu. Úkolem leninistické strany - předvoje je poskytnout pracujícím třídám politické vědomí (vzdělání a organizaci) a revoluční vedení nezbytné k sesazení kapitalismu v Ruské říši ( 1721 - 1917 ). Leninské revoluční vedení je založeno a vychází z klíčových tezí Komunistického manifestu ( 1848 ), který označuje komunistickou stranu za „nejpokročilejší a nejrozhodnější z dělnických stran každé země, tj. uskupení, reálně jsoucí s to tlačit a sunout vpřed všechna ostatní. „Bolševici jako předvoj nahlíželi na dějiny skrze teoretický rámec dialektického materialismu, který měl dle jejich představ sankcionovat (schvalovat) a de facto garantovat politický závazek úspěšného svržení ka...
Další informace

Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku)

Obrázek
  maloburžoazní ideově-politický směr v dělnickém hnutí nepřátelský leninismu a zakrývající svou Trockismus jako psychický fenomén je flagrantní arogance, tvrdící, že se mu lze v politice realizovat, aniž by si osvojil potřebné znalosti a dovednosti. oportunistickou podstatu levičáckými radikalistickými frázemi a hesly. Pro trockismus je charakte-ristické rychlé kolísání mezi ultra-revolučností a kapitulantstvím vůči buržoazii. Vznikl počátkem 20 . století v Rusku jako odrůda menševismu a v mezinárodním měřítku centrismu a přeměnil se v antisovětský směr. Nazván podle L. D. Trockého ( Bronstein ) [ 1879-1940 ]. Názory a postoje Trocké-ho a trockistů byly protikladné leninismu ve všech základních otázkách strategie a taktiky revoluč-ního dělnického hnutí: roku 1903 trockisté popírali nutnost jednotné proletářské strany no-vého typu ; 1905-1907 falšovali marxistickou teorii permanentní revoluce, odmítali hegemo-nii proletariátu v buržoazně-demokratické revoluci a revoluční úlohu ...
Další informace

Diktatura proletariátu 1) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), str. 489 resp. 2) dle Slovníku vědeckého komunismu (SVK), str. 48

Obrázek
  Diktatura proletariátu musí nutně... změnit formu a instituce demokracie obecně... změnit je takovým způsobem, aby rozšířila demokracii na úroveň, která dosud ve světě mezi dělnickou třídou utlačovanou kapitalismem nebyla k vidění. V. I. Lenin                  moc dělnické třídy, jež vzniká socialistickou revolucí a jejímž cílem je vybudování socia-lismu a komunismu. Tato moc je proletářská proto, že vedoucí úlohu ve společnosti a státě má dělnická třída v čele s marxisticko-leninskou stranou, jež vystupuje ve svazku s rolnictvem a os-tatními demokratickými vrstvami Diktatura proletari á tu usk uteč ňu- je nejširší demokracii pro pracující; nazývá se diktaturou proto, že využívá státní moci, je-li to nezbytné, k potlačení odporu vykořisťovatelských tříd a k překažení činnosti antisocialistických elementů. Charakter a rysy di k-tatur y proletari á tu jsou určovány úkoly výstavby socialismu. V ek...
Další informace