Proletkult (Rusko-SSSR)

Proletkult¹ (zkráceně Proletářské kulturní a vzdělávací organizace) je masová kulturní, vzdělávací, literární a umělecká organizace proletářských amatérských souborů v rámci Lidového komisariátu pro vzdělávání, jež existovala v letech 1917 až 1932.

Dějiny Proletkultu

Kulturní a vzdělávací organizace proletariátu se objevily bezprostředně po únorové revoluci. Jejich první „proletkultovská“ konference, jež položila základ pro všeruský Proletkult, byla svolána z iniciativy A. V. Lunačarského² a rozhodnutím konference odborů v září 1917.

Po říjnové revoluci se z Proletkultu velmi rychle stala masová organizace s vlastními organizačními buňkami v řadě měst. V létě roku 1919 existovalo asi 100 místních „proletkultovských“ organizací. Podle údajů z roku 1920 bylo v řadách organizace asi 80 tisíc lidí a sám Proletkult na sebe s úspěchem propagačně nabaloval aktivní a významné vrstvy z řad proletariátu, přičemž organizace proletářské kultury vydávala 20 časopisů. Na prvním Všeruském sjezdu Proletkultu (3.–12. října 1920) zůstala bolševická frakce v menšině a poté dekretem Ústředního výboru RKS (b) „O Proletkultu“ z 10. listopadu 1920 a dopisu Ústředního výboru z 1. prosince 1920 byl Proletkult organizačně podřízen Lidovému komisariátu pro vzdělávání³. Lidový komisař pro vzdělávání Lunačarskij podporoval Proletkult, zatímco Trocký popřel existenci „proletářské kultury“ jako takové. Lenin kritizoval Proletkult a od roku 1922 jeho aktivity začaly utichat. Místo jediného Proletkultu byla vytvořena samostatná nezávislá sdružení proletářských spisovatelů, umělců, hudebníků a divadelních odborníků.

Nejpozoruhodnějším jevem bylo První dělnické divadlo Proletkultu, kde tvořili a pracovali S. M. Eisenstein⁴, V. S. Smyšljajev⁵, I. A. Pyrjev⁶, M. M. Štrauch⁷, E. P. Garin⁸, Ju. S. Glizjerová⁹, G. V. Alexandrov (vl. jm. Mormoněnko)¹⁰ a další.

Proletkult byl, stejně jako řada dalších spisovatelských organizací (RAPP¹¹, VOAPP¹²), rozpuštěn dekretem ústředního výboru Komunistické strany všech komunit bolševiků „O restrukturalizaci literárních a uměleckých organizací“ ze dne 23. dubna 1932.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Proletkult dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Proletkult

2a) Lunačarskij, Anatolij Vasiljevič [vl. jm. Anatolij Antonov] (1875-1933) – sovětský státní a stranický činitel, filozof, literární kritik a publicista, akademik AV SSSR (1930), člen VKS (b) od r. 1895, redaktor bolševických časopisů, účastník Říjnového převratu r. 1917. V letech 1917-29 lidový komisař osvěty. A. V. Lunačarskij je považován za zakladatele sovětské marxistické teorie umění, literární historie i kritiky a dodnes je ceněn jako jeden z klíčových zakladatelů sovětské vzdělávací soustavy. A. A. Lunačarskij byl rovněž autorem řady odborných děl, memoárových prací a několika divadelních her.

dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku), vyd. Academia, Praha, 1981

2b) Lunačarskij, Anatolij Vasiljevič [vl. jm. Anatolij Antonov] (1875-1933) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Anatolij_Luna%C4%8Darskij

3 Lidový komisariát pro vzdělávání Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR), zkr. Narkompros RSFSR, založený dne 9. (22.) října 1917 společným dekretem Všeruského ústředního výkonného výboru (rus. VCIK), resp. Všeruského ústředního výkonného výboru sovětů dělnických, vojenských a rolnických zástupců, jenž nesl od roku 1918 název Všeruský ústřední výkonný výbor sovětů dělnických, vojenských, rolnických a kozáckých zástupců, byl nejvyšším zákonodárným a kontrolním orgánem státní moci RSFSR v letech 1917-1937.

4 Ejzenštejn, Sergej Michajlovič (1898-1948) byl sovětský filmový režisér a scenárista, filmový teoretik a pedagog. Jeho nejslavnějším snímkem je Křižník Potěmkin (SSSR, 1925), který je odborníky řazen mezi nejlepší snímky světové kinematografie. S. M. Ejzenštejn dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Sergej_Michajlovi%C4%8D_Ejzen%C5%A1tejn

5 Smyšlajev, Valentin Sergejevič (1891-1936) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7647565661971788515

6 Pyrjev, Ivan Aleksandrovič (1901-1968) laureát šesti Stalinových cen (1941, 1942, 1946, 1946, 1948, 1951) a ředitel ateliérů Mosfilm (1954–1957) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7793221154054027621

7 Štrauch, Maxim Maximovič (1900-1974) byl sovětský a ruský filmový a divadelní herec.

8 Garin, Erast Pavlovič (1902-1980) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/6756560000669815050

9 Glizjerová, Judith Samoilovna (1904-1968) byla sovětská divadelní a filmová herečka, Národní umělkyně RSFSR (1954)

10 Alexandrov (vl. jm. Mormoněnko), Grigorij Vasiljevič (1903-1983) Sovětský filmový režisér, scenárista, pedagog. Hrdina socialistické práce (1973), Lidový umělec SSSR (1948), držitel dvou Stalinových cen 1. stupně (1941, 1950), držitel tří Leninových řádů (1939, 1950, 1973).

11 RAPP, Rapp – zkratka pro Ruské sdružení proletářských spisovatelů (rus. Российская ассоциация пролетарских писателей, РАПП)

12 VOAPP - Všesvazová asociace proletářských spisovatelů. Zformována na 1. Všesvazovém sjezdu proletářských spisovatelů (Moskva, 1928). Na práci sjezdu se podíleli zástupci literatury 30 národností. VOAPP zahrnoval: RAPP (RSFSR), VUSPP (ukrajinská SSR), Sdružení Běloruska, Zakavkazska, Turkmenistánu, Uzbekistánu a skupiny Kuznica. V roce 1932 byl dekretem ÚV KSSS (b) „O restrukturalizaci literárních a uměleckých organizací“ ze dne 23. dubna 1932, který splnil rozhodnutí XVI. sjezdu VKS (b), rozpuštěn společně s RAPPem a Proletkultem.