Ingerman, Sergej Israil Michailovič (1868-1943)

 

S. M. Ingerman byl činitelem ruského i mezinárodního dělnického hnutí.

            Vzešel z tzv, Narodovolců¹ (Narodnja volja - Svoboda lidu), tj. ruské levicové teroristické organizace, jež vznikla na konci sedmdesátých let devatenáctého století rozštěpením organizace «Půda a svoboda».² Profesně byl S. I. M. Ingerman lékař. V roce 1883, poté, co S. P. Děgajev³, jejž policie, zradil několik stovek členů organizace, Ingerman opustil Oděsu v zahraničí, kde se během studia na univerzitě v Bernu sblížil s Plechanovem⁴, Axelrodem⁵ a Zasuličovou⁶ a v roce 1888 se stal členem skupiny «Osvobození práce»⁷.

            V roce 1889 se Ingerman přestěhoval do Spojených států a stal se členem Socialistické strany. Tou dobou Ingerman zároveň neztrácel kontakt s ruskou sociální demokracií a podílel se na vytvoření „Ruské sociálně demokratické společnosti v New Yorku“. Po rozkolu v RSDDS se S. M. Ingerman stal jedním z aktivních odpůrců bolševismu. V letech 1905-1906 žil v Rusku. Roku 1907 se zúčastnil pátého sjezdu RSDDS v Londýně. Po svém návratu do Spojených států, zejména po vypuknutí první světové války, se Ingerman stal aktivním stoupencem Plechanova. Z jeho iniciativy vzešly ruskojazyčné socialistické noviny Nový Mir⁸.

        Po říjnové revoluci Ingerman založil v USA skupinu „Plechanovců“, jež podporovala ty trendy v RSDDS, které se stavěly proti pozici martovovského vedení (tj. vedení Ju. O. Martova-Cederbauma). Poskytl významnou finanční pomoc vněstranickým pravicovým publikacím - «Zarja»⁹ a «Zápisky sociálního-demokrata». Po změně vedení RSDDS prosazoval Ingerman sblížení své skupiny s všeobecnou zahraniční stranickou organizací. 

        S. M. Ingerman byl jedním z organizátorů amerického fondu pro pomoc nuzným ruským spisovatelům a vědcům, který pomáhal těm, kteří to potřebují v Americe a Evropě, prostřednictvím Pařížského výboru pro pomoc ruským spisovatelům a vědcům ve Francii. Ingermanovou manželkou byla Anna Samoilovna Ingerman (Amitina) (1868-1943).

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Narodovolci, Narodnaja volja či česky Svoboda lidu byla ruská levicová teroristická organizace, vzniklá na konci sedmdesátých let devatenáctého století rozštěpením skupiny «Půda a svoboda». Je známa úspěšným atentátem na cara Alexandra II. V letech 1879 až 1885 vydávala ilegální noviny Program formace Narodnaja volja byl směsicí demokratických a socialistických reforem.

2 První organizace Půda a svoboda byla založená v roce 1862 z iniciativy Alexandra Gercena a Nikolaje Ogareva se sídlem v Petrohradě. Druhá organizace Půdy a svobody vznikla v roce 1876 jakožto reakce na neúspěšnou předchozí agitační akci „chození mezi lid“ z roku 1874. Jejím novým zakladatelem se stal Mark Natanson. Půda a svoboda dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_a_svoboda

3 Děgajev, Sergej Petrovič (1857–1921) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3645263642388226029

4 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857–1918) ruský politik, marxistický filozof a menševik. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxovy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. Plechanov však tvrdil, že dle klasické marxistické teorie je dělnictvo v Rusku ještě slabé a jako důsledný ekonomický determinista trval na tom, že přechod k socialismu nemůže přeskočit vybudování průmyslové kapitalistické společnosti. G. V. Plechanov založil již roku1883 v Ženevě marxistickou formaci Osvobození práce. G. V. Plechanov dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov

5 Axelrod, Pavel Borisovič (vl. jm. Pinchus Joselevič Boruch (1850–1928) dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Axelrod

6 Zasuličová, Věra Ivanovna (1849–1919) ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bra_Zasuli%C4%8Dov%C3%A1

7 Osvobození práce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3545181507764423821

9 Zarja (marxistický časopis): marxistický vědecko-politický časopis. List řídila a vydávala redakce novin Jiska ve Stuttgartu. Byla vydána celkem čtyři čísla (ve třech knihách): №-1 v dubnu 1901, №- 2-3 v prosinci 1901, №-4 v srpnu 1902. Cíle a úkoly časopisu formuloval Lenin v „Návrhu prohlášení redaktorů Iskry a Zarji“ (viz – rusky – Kompletní sebrané spisy, 5. vydání, sv. 4, str. 322-33). Časopis propagoval myšlenky revolučního marxismu, kritizoval narodnictví, „legální marxismus“, bernsteinismus a další oportunistické trendy. V časopise Zarja byly publikovány články a statě Uljanova (Lenina), Plechanova, Zasuličové, Axelroda, Ščekoldina (vl. jm. Povaru), Martova, Potresova a dalších významných marxistických publicistů.