Brusněv, Michail Ivanovič (1864–1937)
Brusněv, Michail Ivanovič (1864–1937) byl ruský revolucionář, marxista, badatel a první vůdce ruského sociálně demokratického hnutí, z něhož zprvu - po schizmatu na II. sjezdu Ruské so-ciálně demokratické dělnické strany (RSDDS)1
v Bruselu a Londýně roku 1903 – vzešla bolševická organizace, zpočátku – v letech 1917-1918 - zva-ná Sociálně demokratickou dělnickou strana Ruska (bolševiků) [SDDSR(b)], následně pak nesla jméno Komunistická strana Ruska (bolševiků) [KSR(b)] (1918-1925), Všesvazová komunistická strana (bolševiků) [VK-S(b)] (1925-1952) a od XIX. sjezdu KSSS proběhnuvšího od 5. do 14. října 1952 roku 1952 byla na návrh Generalissima Josifa Stalina přejmeno-vána na Komunistickou stranu Sovětského svazu (KSSS), kte-rýžto název měla až do kolapsu gorbačovského revizionismu, tragédii, k níž došlo dne 26. prosince 1991 deklarací č. 142-H Nejvyššího sovětu Sovětského svazu.
Michail Brusněv se narodil 13. (25.) ledna 1864 ve Storoževaji, centru Kubánských kozáků. Jeho otec byl v ruské armádě kubáňský kozák s důstojnickou hodností kornet. Po středoškolském vzdělání ve Stravropolu zahájil v roce 1885 studia na Petrohradském technologickém institutu. V roce 1889 spojil studenty z Petrohradské univerzity a několika technologických ústavů a vytvořil jednu z prvních ruských aktivních marxistických skupin. Organizoval distrivbbuci nelegální literatury. V roce 1891 byl jedním z organizátorů prvních ruských prvomájových demonstrací.
V roce 1891 byl Brusněv zaměstnán na železnici Moskva-Brest, což umožnilo fungovat jako spo-jovací článek mezi sociálně demokratickými skupinami v Tule, Nižním Novgorodu, Charkově a Kyjevě. Distribuoval literaturu od skupiny G. V. Plechanova2, Osvobození práce3. Byl zatčen v dubnu 1892 a byl odsouzen k několika letům vězení, po nichž následoval desetiletý exil na Sibiři4.
V roce 1901, během svého vyhnanství v Jakutsku, se připojil k ruské arktické výpravě. V roce 1903 vedl spolu s Alexandrem Kolčakem5 pátrání po ztracené expedici Eduarda Tolla a
přivedl zpět Tollův deník6. Během svého neplodného hledání nalezl Eduard Toll pozůstatky mamuta na ostrově Nová Sibiř7. Do St. Petěrsburgu se M. I. Brusněv vrátil v roce 1904. Poté vstoupil do svazu inženýrů. V roce 1907 byl M. I. Brusněv zvolen do Státní dumy za levý blok bolševiků a eserů (tj. socialistů revolucionářů8. Později se vzdal politické činnosti.
Po roce 1922 pracoval Brusněv pro Lidový komisariát obchodu SSSR v Lotyšsku, Litvě a později ve Francii. Pak byl inženýrem v sovětském projektovém institutu Giproměz.
M. I. Brusněv zemřel v roce 1937 v Leningradu. Byl pohřben na Mikulášském hřbitově v Alexandro-Něvském klášteře.
Brusněvova adresa v Sankt-Petěrburgu – Leningradu
• 1908-1910: Finská ulička, č.p. 2;
• 1910-1911: ul. Ruzovská č.p. 35;
• 1911-1937: ul. Kavalergardská č.p. 3
Památky
• V roce 1968 byl na Brusněvově ostrově vztyčen obelisk na památku Michaila Ivanoviče Brus-něva.
• V roce 1990 byla M. I. Brusněvovi odhalena v Petrohradě pamětní deska (architekta T. N. Milora-doviče) na domě v ulici Krasnaja Konnica, č. p. 3.
Dílo
• Brusněv, M. I., rusky Vznik prvních sociálně demokratických organizací (memoáry). „Proletářská revoluce“, 1923, č. 2.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★★☭★☭★
1 II. sjezd Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS) v Bruselu a Londýně roku 1903 viz https://wordpress.com/view/wocasovawebovastranka.wordpress.com
2 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857–1918), ruský politik, marxistický filozof a menševik, jenž v roce 1882 přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany dle české wikipedie zde: https:/
/cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov
3 Skupina Osvobození práce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7699173390594104113?hl=cs
4 Viz rusky Shmidt, O. Ju. (hlavní redaktor), Bucharin N. I., et al (eds), str. 674–75 Velká sovětská encyklopedie, Moskva, 1927
5 Kolčak, Alexandr Vasiljevič (1874-1920) byl ruský admirál (od roku 1917) a jeden z vůdců bělo-gvardějců v ruské občanské válce. A. V. Kolčak dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Vasiljevi%C4%8D_Kol%C4%8Dak
6 Viz anglicky Barr, William, Poslední expedice barona von Tolla: Ruská polární expedice, 1900-1903,(Baron Eduard von Toll's Last Expedition: The Russian Polar Expedition), 1900-1903, Arctic, sv. 34, č. 3 (září 1980), str. 201-224 zde: file:///C:/Users/LUK%C3%81%C5%A0/Downloads/admin,+Arctic34-3-201.pdf
7 Viz anglicky Mrtvoly mamuta a nosorožce nalezené v zamrzlé zemi Sibiře (The Carcasses of the Mammoth and Rhinoceros Found in the Frozen Ground of Siberia) v angličtině zde: https://www.jstor.org/stable/1005437?seq=1
8a) Eseři, tj. Socialisté revolucionáři Strana socialistů revolucionářů dle Ilustrovaného encyklope-dického slovníku (IES) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/757554
530183094881?hl=cs
8b) Eseři, tj. Socialisté revolucionáři dle české wikipedie viz Strana socialistů revolucionářů zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Strana_socialist%C5%AF-revolucion%C3%A1%C5%99%C5%AF
Komentáře
Okomentovat