Skupina Blagojeva

 

Skupina Blagojeva byla jednou z prvních sociálně demokratických organizací v Rusku, jež polo-žila základy šíření marxismu. Vytvořil ji bulharský student Dimitar Blagojev v prosinci 1883 v Pe-trohradě. Skupinu tvořilo až 30 aktivních členů, zejména studentů z Petrohradské univerzity a Technologického institutu. Okolo Blagojevovy skupiny se shromáždili zástupci revolučních kru-hů studentů a vojenské mládeže. V roce 1884 skupina přijala název „Strana ruských sociálních demokratů“ a po navázání vztahů s formací „Osvobození práce“ se jí začalo říkat Petrohradská skupina strany ruských sociálních demokratů.

            Skupina uspořádala přibližně 15 dělnických kroužků (v každém až 10 osob) v řadě meta-lurgických a textilních podniků mimo své základny na Něvském a Moskevském okruhu, na Vasiljevském ostrově, ve Vyborgské a Narevské části Petrohradu.

Blagojevci vydávali prohlášení, vytvářeli knihovny pro dělnické kroužky, v nichž distribuovali jak všeobecně vzdělávací literaturu, tak díla K. Marxe, B. Engelse, G. V. Plechanova, vydávali v Rusku první sociálně demokratické nelegální noviny „Rabočij“ (byla vydána dvě čísla, v lednu a červenci 1885). Po celou dobu své činnosti měla Blagojevova skupina tři podzemní tiskárny.

Propagandu mezi dělníky prováděli členové skupiny - D. Blagojev, N. P. Andrejev, P. P. Šatko, A. A. Gerasimov, P. P. Aršaulov, P. A. Latyšev, V. E. Blagoslavov, V. A. Kugušev, V. G. Charitonov a další.

V prvním návrhu programu skupiny (1884) byla z pozic blízkých marxismu vyřešena řada teoretických otázek: uznání nevyhnutelnosti kapitalistické cesty rozvoje Ruska, formování a růst dělnické třídy, potřeba dobýt demokratické svobody jako předpokladu pro boj za socialismus. Současně se v projektu Blagojevovy skupiny promítly populistické a lassalleovské názory. Návrh programu Blagojevovy skupiny zaslaný do Ženevy čerpal kritiku ze skupiny Osvobození práce a G. V. Plechanov byl pověřen vypracováním společného návrhu obou skupin. Druhý návrh programu skupiny (který později velmi ocenil V. I. Lenin) byl doručen do Petrohradu v létě roku 1885.

Poté, co byl v březnu 1885 vůdce skupiny D. Blagojev zatčen a vypovězen z Ruska, vedl skupinu V. G. Charitonov a po jeho zatčení v lednu 1886 N. P. Andrejev. Definitivně byla Skupina Blagojeva poražena v březnu 1887.

Členové Skupiny Blagojeva:

Studenti Petrohradské univerzity

• Blagojev, Dimitr

• Antonov, G. P.

• Blagoslavov, В. Е.

• Borodin, N. A.

• Orlov, S. K.

• Charitonov, V. G.

• Knipovič, N. M.

Studenti Petrohradské Lékařské a chirurgické akademie

• Latyšev, P. A.

• Chlopin, G. V.

Skupina dále zahrnovala studenta Petrohradského učitelského institutu V. E. Achmametjeva a studenty Petrohradské lesnické akademie V. A. Kuguševa, G. N. Lavrova.