«Pravda: Dělnické noviny»
«Pravda: Dělnické noviny» byly nelegální sociálně demokratické noviny určené „pro široké
dělnické
kruhy“ a vydávané od října 1908 do dubna 1912, nejprve v Ženevě
a Lvově a poté ve Vídni. Hlavním
redaktorem
tiskoviny
byl Lev Trocký a mezinárodní oddělení vedl účastník
revolučního hnutí v Rusku a
pozdější
sovětský diplomat i
stranický vůdce
Adolf Abramovič Joffe (jehož
pseudonymy
byly
„V. Krymskij“
a
„Victor; 10. října (22), 1883, Simferopol - 17. listopadu 1927,
Moskva). A.
A. Ioffe se narodil jako druhý
syn simferopolského milionářského obchodníka Abrama
Jakovleviče
Ioffe, který „byl majitelem všech
pošt a přepravních
vozidel
na Krymu, měl svůj Trockij čte ve vídni noviny «Pravda»
vlastní dům v Moskvě, titul dědičného
čestného občana, a byl považován za „oblíbeného Žida
“ministra Witteho.“ V roce 1906 byl vyhoštěn na Sibiř, ale z
vyhnanství
uprchl a
později
emigroval
do Švýcarska. V letech 1906-1907 studoval na Právnické fakultě
univerzity v Curychu. V roce 1906 byl A.
A. Ioffe v
Berlíně, kde se
Typ: noviny
| Založeno: 3.(16.)října 1908 |
|
| Ukončení: 23.dubna 1912 |
|
|
Jazyk: ruský |
|
|
Hlavní kancelář: |
|
| Mariannengasse 17, Vídeň | |
| | Náklad: cca 3.000-4.000ks |
narodil jako druhý syn simferopolského milionářského obchodníka Abrama Jakovleviče Ioffe, který „byl majitelem všech pošt a přepravních vozidel na Krymu, měl svůj vlastní dům v Moskvě, titul dědičného čestného občana, a byl považován za„ oblíbeného Žida “ministra Witteho.“ V roce 1906 byl vyhoštěn na Sibiř, ale z vyhnanství uprchl a později emigroval do Švýcarska. V letech 1906-1907 studoval na Právnické fakultě univerzity v Curychu. V roce 1906 byl A. A. Ioffe v Berlíně, kde se mu narodila dcera. V Petrohradě roku 1917 byl osvobozen únorovou revolucí, v dubnu přišel do Petrohradu jako menševický internacionalista, vstoupil do organizace „Mežrajonců“1 v čele s Trockým. Spolu s Trockým vydával časopis „Vperjod!“ Zpočátku byly noviny orgánem Ukrajinské sociálně demokratické unie „Spilka“ a v roce 1910 se na krátkou dobu skutečně staly orgánem Ústředního výboru RSDDS (Lev Kameněv, člen ústředního výboru, byl oficiálně představen redakční radě, tento status mu však oficiálně přidělen nebyl). Publikace v nákladu několika tisíc výtisků byla financována jak Ústředním výborem, tak mezinárodními socialistickými organizacemi a soukromými osobami.
Noviny odrážely Trockého internacionalistické názory i jeho novinářský styl a zároveň zveřejnily na dvě stě dopisů od dělníků z mnoha měst Ruské říše.
Články «Pravdy» pokrývaly domácí i zahraniční politiku ruské administrativy a na jejích stránkách se řešily stranické otázky spojené s frakčním bojem v RSDDS.
Styl, formát, jazyk a politická orientace novin získaly na počátku 20. století významnou podporu. Poté,
co
začaly
roku
1912 z iniciativy V. I.
Lenina v Petrohradě vycházet
noviny stejného jména (což
vyvolalo ostrou polemiku kvůli používání totožného
názvu),
byl starému pojmenování
přidělen název „Vídeňská
Pravda“ a
publikování
bolševické Pravdy „ukončilo kariéru“ vídeňských novin. V
Sovětském
svazu
vydaná kniha «Dějiny
VKS
(b) [Všesvazové
komunistické
strany (bolševiků)],
Krátký kurz»
(1938) zmiňuje
titul
Vídeňská
Pravda
v kapitole
„Boj bolševiků proti trockismu“.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★ ☭★☭★☭★☭★ ☭★☭★☭★☭★ ☭★☭★☭★☭★ ☭★☭★☭★☭★☭★
1 «Mežrajonci» resp. «Mezirajonci» viz zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/868300574998650426
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭
1 «Mežrajonci» resp. «Mezirajonci» viz zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/868300574998650426

Komentáře
Okomentovat