V. N. Ignatov byl činovníkem a
jedním z vůdců
ruského a mezinárodního socialistického hnutí.
Za svou
účast při organizování kazaňských demonstrací byl vyhoštěn
ze své vlasti. V březnu 1877 dostal Ignatov povolení k návratu do
Petrohradu a opětovnému vstupu na akademii. Vlastními
prostředky podporoval
skupinu «Půda
a svoboda».
Na jaře roku 1877 byl v Moskvě za
ilegální činnost zatčen,
ale pro nedostatek přímých důkazů byl propuštěn a
dán pod
dozor tajné policie. V roce 1879, po rozdělení «Půdy
a svobody“, vstoupil V. N. Ignatov do organizace «Čjornyj
pěreděl»
tj.
«Černé
znovurozdělení»,
do jejíž
pokladny,
přispíval
většinou z dědického podílu, který získal po smrti svého
otce. Na začátku roku 1880 emigroval navždy z Ruska. V.
N. Ignatov byl jedním
ze zakladatelů skupiny «Osvobození
práce».
Ignatov si
po celý život
upíral
takřka
vše
nutné,
přičemž
všechny prostředky dal na veřejné potřeby, o
své zdraví se nestaraje.
Výsledkem bylo, že po prodeji vlastního
kožichu
onemocněl zápal plic.
Krátce
před svou smrtí odkázal V.
N. Ignatov skupině
«Osvobození
práce»
nevýznamné finanční prostředky zbývající z jeho léčby.
Zemřel ve
francouzském
Nice v listopadu 1884 ve věku 30 let.
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★
Komentáře
Okomentovat