Bogdanov, Alexandr Alexandrovič (vl. jm. Malinovskij) (1873–1928)

Narození 10.jul./22. srpna 1873/gr
Lenin hraje šachy s Bogdanovem během návštěvy Gorkého na Capri.
Kritika utopického Bogdanovova román RUDÁ
HVĚZDA z pera Josefa Mlejnka zde:
https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads
/2009/SI_28_s12-37.pdf
| Sokůlka | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| Úmrtí |
7. dubna 1928 (ve věku 54 let
Moskva | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Příčina úmrtí | infekční onemocnění | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Povolání |
filozof, ekonom, lékař, spisovatel, básník, sociolog, novinář, autor sci-fi a politik | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Alma mater |
| |||||||||||||||||||||||||||||||
| Témata | lékařství, ekonomie a filozofie | |||||||||||||||||||||||||||||||
| Politická příslušnost | Bolševik | Alexandr Alexandrovič Bogdanov (vlastním jménem Malinovskij 22. srpna 1873, Sokółka, Grodno, Ruské impérium – 7. duben 1928, Moskva, SSSR) byl ruský filozof, lékař, sociolog, ekonom, spisovatel, žurnalista, lékař a člen frakce bolševiků. ŽivotopisMládíNarodil se do učitelské rodiny. Při dostudování na Lomonosovově univerzitě byl zatčen za vstup do organizace Svoboda lidu a deportován do Tuly. Po propuštění studoval na Charkovské univerzitě. V roce 1899 byl zatčen a deportován do Vologdy. Po propuštění přijal pseudonym Bogdanov a v roce 1903 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Když se strana rozštěpila, přiklonil se k bolševické frakci. BolševikZačal pracovat v redakci novin Vperjod (česky:Vpřed), Proletari (česky: Proletáři) a Novaja žizň (česky:Nový život). V letech 1904 až 1906 publikoval tři svazky filozofického cyklu "Empiriomonismus", v nichž se pokoušel propojit marxismus s filosofií Ernsta Macha, Wilhelma Ostwalda a Richarda Avenaria. Tato práce později ovlivnila mnoho marxistických teoretiků, včetně Nikolaje Bucharina. Jeho dílo obecně a jeho inspirovat i Lenin ve své filozofické práci Materialismus a empiriokriticismus. Po revoluci roku 1905 došlo mezi ním a Leninem k mnoha rozporům, které roku 1909 vyvrcholily jeho vyhnáním z bolševické frakce a emigrací na Capri. Tam se spojil s Maximem Gorkým a Anatolijem Lunačarským, se kterými založil školu pro tovární dělníky. Roku 1908 napsal knihu Červená hvězda, v níž pojednává o cestách na Mars, což bylo tehdy považováno za sci-fi. V roce 1910 přemístil školu do Bologne. Návrat do RuskaRoku 1914 se vrátil do Ruska, kdy sloužil v první světové válce jako lékař v nemocnici. Za říjnové revoluce roku 1917 nehrál žádnou roli. Lenin mu několikrát nabídl odpuštění a návrat k bolševikům, on však pokaždé odmítl. Stal se sice editorem ve stranickém deníku Pravda, roku 1922 však odešel i z redakce, údajně pro neshody s kolegy. Roku 1923 byl zatčen, obviněn ze spoluprá-ce s esery, pro nedostatek důkazů však byl osvobozen. LékařstvíV roce 1924 se začal zabývat experimenty s transfuzí krve. Chtěl dosáhnout toho, aby li-dé dosáhli věčného mládí nebo přinejmen-ším částečného omlazení. Mezi těmi, kteří byli Bogdanovovými pokusnými králíky, byla i Leninova sestra Marie Uljanovová ne-bo diplomat Leonid Krasin. On sám na sobě zkoušel krevní transfuzi. Po několika pokusech si všiml zlepšení zraku, zastavení plešatění a dalších pozitivních symptomů. SmrtJeho lékařské pokusy se mu však nakonec staly osudnými. Zemřel 7. dubna 1928, když do sebe aplikoval krev od studenta trpícího malárií a tuberkulózou. Bogdanov, Ale-xandr Alexandrovič (vl. jm. Malinovskij) (1873–1928) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.orgwikiAlexandr_Alexandrovi%C4%8D_Bogdanov | | |

Komentáře
Okomentovat