Bogdanov, Alexandr Alexandrovič (vl. jm. Malinovskij) (1873–1928)

   

 

Narození 10.jul./22. srpna 1873/gr                                  

 

Lenin hraje šachy s Bogdanovem během návštěvy Gorkého na Capri.           

        


    

                                          Kritika utopického Bogdanovova román RUDÁ 

                                                                                  HVĚZDA z pera Josefa Mlejnka zde:

                                                                                  https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads

                                                                                 /2009/SI_28_s12-37.pdf





Sokůlka
Úmrtí 7. dubna 1928 (ve věku 54 let
Moskva
Příčina úmrtí infekční onemocnění
     Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov    
Povolání filozof, ekonom, lékař, spisovatel, básník, sociolog,   novinář, autor sci-fi a politik




Alma mater

Lomonosovova          univerzita
Lékařská fakulta Charkovské univerzity
Charkovská univerzita




Témata lékařství, ekonomie a filozofie
Politická příslušnost Bolševik


Alexandr Alexandrovič Bogdanov (vlastním jménem Malinovskij 22. srpna 1873, Sokółka, Grodno, Ruské impérium – 7. duben 1928, Moskva, SSSR) byl ruský filozof, lékař, sociolog, ekonom, spisovatel, žurnalista, lékař a člen frakce bolševiků.

Životopis

Mládí

Narodil se do učitelské rodiny. Při dostudování na Lomonosovově univerzitě byl zatčen za vstup do organizace Svoboda lidu a deportován do Tuly. Po propuštění studoval na Charkovské univerzitě.

V roce 1899 byl zatčen a deportován do Vologdy. Po propuštění přijal pseudonym Bogdanov a v roce 1903 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Když se strana rozštěpila, přiklonil se k bolševické frakci.

Bolševik

Začal pracovat v redakci novin Vperjod (česky:Vpřed), Proletari (česky: Proletáři) a Novaja žizň (česky:Nový život). V letech 19041906 publikoval tři svazky filozofického cyklu "Empiriomonismus", v nichž se pokoušel propojit marxismus s filosofií Ernsta Macha, Wilhelma Ostwalda a Richarda Avenaria.

Tato práce později ovlivnila mnoho marxistických teoretiků, včetně Nikolaje Bucharina. Jeho dílo obecně a jeho  inspirovat i Lenin ve své filozofické práci Materialismus a empiriokriticismus.

Po revoluci roku 1905 došlo mezi ním a Leninem k mnoha rozporům, které roku 1909 vyvrcholily jeho vyhnáním z bolševické frakce a emigrací na Capri. Tam se spojil s Maximem Gorkým a Anatolijem Lunačarským, se kterými založil školu pro tovární dělníky.

Roku 1908 napsal knihu Červená hvězda, v níž pojednává o cestách na Mars, což bylo tehdy považováno za sci-fi.

V roce 1910 přemístil školu do Bologne.

Návrat do Ruska

Roku 1914 se vrátil do Ruska, kdy sloužil v první světové válce jako lékař v nemocnici.

Za říjnové revoluce roku 1917 nehrál žádnou roli. Lenin mu několikrát nabídl odpuštění a návrat k bolševikům, on však pokaždé odmítl. Stal se sice editorem ve stranickém deníku Pravda, roku 1922 však odešel i z redakce, údajně pro neshody s kolegy.

Roku 1923 byl zatčen, obviněn ze spoluprá-ce s esery, pro nedostatek důkazů však byl osvobozen.

Lékařství

V roce 1924 se začal zabývat experimenty s transfuzí krve. Chtěl dosáhnout toho, aby li-dé dosáhli věčného mládí nebo přinejmen-ším částečného omlazení. Mezi těmi, kteří byli Bogdanovovými pokusnými králíky, byla i Leninova sestra Marie Uljanovová ne-bo diplomat Leonid Krasin.

On sám na sobě zkoušel krevní transfuzi. Po několika pokusech si všiml zlepšení zraku, zastavení plešatění a dalších pozitivních symptomů.

Smrt

Jeho lékařské pokusy se mu však nakonec staly osudnými. Zemřel 7. dubna 1928, když do sebe aplikoval krev od studenta trpícího malárií a tuberkulózou.      Bogdanov, Ale-xandr Alexandrovič (vl. jm. Malinovskij) (1873–1928) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.orgwikiAlexandr_Alexandrovi%C4%8D_Bogdanov
 
 
  
            

 
  
 


     

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Trockismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku)

Leví eseři