Kremer, Aron Josifovič (1865-1935)

 

Pseudonymy: Аrkadij, Аlexandr

Místo narození: Svěncjany, Vilenská gubernie, Ruská říše

Místo smrti: Vilno, Polsko

Typ činnosti: Politický činitel, účastník revolučního hnutí, novinář

Strana: Bund

Základní myšlenky: Marxismus

Choť: Marta Srednickaja

Kremer1, Aron Josifovič (1865-1935) věncjany, Ruská říše - 1935, Vilno, Polsko), ruský politik - účastník revolučního hnutí. Jeden ze zakladatelů židovského dělnického hnutí v Rusku v 90. letech XIX. století a rovněž jeden z devíti delegátů I. sjezdu2 RSDDS, jenž byl rovněž jedním ze tří účastníků sjezdu zastupujících Bund3.

            Ruský politik - účastník revolučního hnutí. Jeden ze zakladatelů židovského dělnického hnutí v Rusku v 90. letech XIX. století, novinář a politik. Jeden z devíti delegátů I. sjezdu3 Ruské sociálnědemokratické strany RSDDS a rovněž jeden ze tří účastníků sjezdu zastupujících Bund.

            V letech 1891-1897 byl předním propagátorem a organizátorem židovské sociálně demokratické skupiny ve Vilnu. Kremerova brožura „O agitaci“ (redigoval Ju. O. Martov4) vydaná v roce 1894 přispěla k přechodu dělnického hnutí ve Vilně a dalších městech Ruské říše od propagandy v kruzích k agitaci mezi širokými masami dělnické třídy. Vzhled Kremerovy brožury, přizpůsobený reálným ekonomickým požadavkům, byl důležitým příspěvkem k činnosti sociálních demokratů v Rusku v počáteční fázi rozvoje sociálně demokratického hnutí. V roce 1897 se Kremer stal jedním ze zakladatelů Bundu.

            Na I. sjezdu Ruské sociálně demokratické strany (RSDDS) byl zvolen členem jejího ústředního výboru. Brzy po I. sjezdu RSDDS byl zatčen. Po odpykání trestu za revoluční činnost v roce 1900 uprchl do zahraničí, kde pokračoval ve své činnosti v řadách Bundu. Jako člen ústředního výboru Bundu bojoval proti centralismu „jiskrovců“5 a hájil federální princip budování strany. II. sjezdu RSDDS6 se zúčastnil s hlasem poradním. V roce 1905 se vrátil do Ruska a zúčastnil se první ruské revoluce.

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Viz dle hesla Kremer, Aron (Аrkadij) Josifovič dle Ruské židovské encyklopedie – (stranický pseudonym Alexandr) [1865, Svěncjany, Vilenská gubernie – 1935], Vilno, politický činitel. Získal tradiční židovské náboženské vzdělání. V letech 1891–97 organizátor a přední propagandista Židovské sociálně demokratické strany skupiny ve Vilně, autor brožury «O agitaci» (vydané v roce 1894 pod redakcí Ju. O. Martova https://cs.wikipedia.org/wiki/Julij_Osipovi%C4%8D_Martov), kde jako první nastolil otázku nutnosti přechodu od propagandy v dělnických kruzích k agitaci na základě ekonomických požadavků pracujících. Vydání brožury «O agitaci» bylo zlomovým bodem nejen pro Židy, ale také pro celé dělnické hnutí v Rusku. A. J. Kremer – jeden ze zakladatelů Bundu (1897) a RSDDS, na jejímž I. sjezdu byl (1898) zvolen členem Ústředního výboru RSDDS. Bezprostředně po sjezdu byl zatčen. Po svém propuštění (1900) opustil Rusko. V zahraničí byl členem Ústředního výboru Bundu, účastníkem II. sjezdu RSDDS (1903) s poradním hlasem. V roce 1905 se vrátil do Ruska, účastnil se revolučních událostí v letech 1905–07, později se politickým aktivitám vzdálil. V letech 1912-21 pracoval ve Francii jako inženýr. Později se vrátil do Vilna, kde se zabýval pedagogickou činností, od roku 1928 opět pracoval v Bundu, v jehož řadách se těšil značné prestiže a požíval nebývalé autority.

2 I. sjezd RSDDS  viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/3064260531725637501

3 Bund: Všeobecný židovský svaz v Litvě, Polsku a Rusku, sociálnědemokratická židovská organizace od roku 1897, jež byla formálně součástí RDDSR, v níž podporoval menševiky. Bund se v březnu roku 1921 rozpustil. 

3 I. sjezd Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS), Minsk 1898 viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/306426053172563750

4 Martov, Julij Osipovič Martov (vl. jm. Cederbaum), Julij Osipovič (1873-1923), ruský politik a žurnalista, vůdce frakce menševiků v rámci Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS). Ju. O. Martov dle české wikipeie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Julij_Osipovi%C4%8D_Martov 

 5 Viz první celoruský marxistický list Jiskra («Iskra») zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/770271205350323959

 6 II. sjezd RSDDS viz

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

TROCKISMUS – NEPŘÍTEL LENINISMU

Obrázek
  S estaveno podle sborníku Trockizm - vrag leninizma, Moskva 1968 . Z Leninových spisů a další literatury přeložil kolektiv překladatelů. Předmluvu napsal dr. Josef Mudroch.  Trockismus je mentálním fenoménem domýšlivé a nabub-řelé arogance, prohlašující, že lze politicky pracovat bez znalosti potřebných dovedností a náležit ého vědění .          PŘEDMLUVA Čtenáři se dostává do rukou publikace, která pomůže objasnit skutečnou úlohu Trockého v ruském revolučním dělnickém hnutí a to především dlouho před Říjnovou revolucí a posléze po vítězství socialistic-ké revoluce v Rusku.                  Obsahuje zejména Leninovu zásadovou pole-miku s oportunistickými názory  Trockého a jeho společníků, dokumenty a materiály sjezdů, konferen-cí a plén ÚV KSSS. Časově jde o rozmezí sahající od roku 1903 až do roku 1927 .      Je historickou skutečností, že Trockij od samého počá...
Další informace

Thurston, Robert W. (*1949)

Obrázek
Thurston, Robert W., americký historik, spisovatel a e me ritní profesor Miam ské Uni-versit ě. Jeho nejnověj i vydanou publikac í je The Body in the Anglosphere 1880-1920 (Tělo v anglosféře 1880-1920 ) . Kniha zkoumá koncepty genderu, sexuality, rasy a civilizace, jak byly ovlivněny novými myšlenkami, úzkou inte-rakcí mezi rasami a novými technologiemi, jako je fotografie. Připravil také oddíl o lynčování v Elgarově Encyklopedii zločinu a trestního soudnictví Elgar ( Encyclopedia of Crime and Crimi-nal Justice ) . Thurston psal rovněž i o kávě [ Coffee: From Bean to Barista ( Káva: Od bobů k baristovi, tj. člověku, jenž se speciali-zuje na přípra-vu a výrobu kvalitní káv) ], Coffee: A Comprehen-sive Guide to the Bean, the Beverage, and the Industry (Káva: Komplexní průvodce po bobech, nápojích a průmyslu) . Thurs-ton, primárně patrně známý pro svou práci o historii Ruska a Sovětského svazu, psal také o raně novověkých honech na čaro-  dějnice [ The Witch Hunt in Eur...
Další informace