BUND (Všeobecný židovský dělnický svaz v Litvě, Polsku a Rusku») dle ruské wikipedie

 

«Všeobecný židovský dělnický svaz v Litvě, Polsku a Rusku»

jidiš:‏אַלגעמיינער ייִדישער אַרבעטערסבונד אין ליטע, פּוילן און רוסלאַנד‏‎

Datum založení: 25.-27. září 1897

Datum rozpuštění: v Rusku - březen 1921

v Polsku–roku 1948

Ideologie: sociálnědemokratická demokratický socialismus

antisionismus

laicismus

Spojenci RSDDS (1898-1903)

a bloky: Menševici (1906-1920)

Počet členů: cca 34.000 (1905-1907) cca 2.000 (říjen 1910)

cca 40.000 (konec 1917)

Hymna: Di švue („Přísaha“)

BUND¹: 

 

        «Všeobecný židovský dělnický svaz v Litvě, Polsku a Rusku», resp. so-ciálnědemokratická židovská organiza-ce od roku 1897, jež byla formálně sou-částí Ruské sociálně-demokratické děl-nické strany (RSDDS), kde podporoval menševiky. V roce 1921 se Bund rozpu-stil]. 

        Bund byla židovská socialistická strana, která působila ve východní Ev-ropě od 90. let XIX. století do 40. let XX století. Bund se považoval za jedi-ného zástupce zájmů židovské dělnic-ké třídy, kterých bylo v těchto zemích poměrně mnoho.

Ideologie BUNDu

        Bund byla levicová socialistická strana, jež prosazovala dalekosáhlou demokracii, socializaci výrobních pro-středků a řídila se tradicemi demokra-tického marxismu. Bund prosazoval národní a kulturní autonomii výcho-doevropského židovstva, vytvoření se-kulárního vzdělávacího systému a pod-poroval rozvoj kultury v jidiš. Členové Bundu věřili, že díky tomu se nebudou Židé asimilovat a uchovají si svou kulturní izolaci. Bund byl protináboženskou a antisionistickou stranou a postavil se proti emigraci Židů do Pa-lestiny.

Bund navrhl následující zásady:

• socialismus založený na sekulárních samosprávných komunitách – židovských obcích neboli kagalech [קהילה]²

• užívání Yiddishkeit – https://cs.qaz.wiki/wiki/Yiddishkeit, tj. základu jazyka jidiš jako báze židovské identity. Přívrženci jidiš se postavili proti těm, kteří se pokoušeli oživit hebrejštinu (viz zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hebrej%C5%A1tina).

• Doikeit, což znamená závazek k místu bydliště (Polsko, Litva a Rusko), vyjádřený bundistickým sloganem „Kde žijeme, tam je naše země.“ Bundisté se postavili proti repatriaci do Izraele ne-bo proti vytvoření samostatného státu Židů. Podle jejich názoru měli Židé požívat extrate-ritoriální autonomie ve stávajících státech.

 

Dějiny BUNDu  

Od okamžiku založení do revoluce roku 1905

        Strana BUND byla zformována z financí pokladen židovských řemeslníků a dělníků, jež vznik-ly v západních oblastech Ruské říše na počátku 90. let XIX. století. Vedoucí představitelé židovs-kých marxistů [T. M. Kopelzon, A. I. Kremer (jeden z devíti delegátů I. sjezdu Ruské sociálně de-mokratické dělnické strany - RSDDS - konaném roku 1898 v Minsku), I. Mil (John), P. Berman, I. L. Aisenstadt atd.] aktivně prováděli agitační i propagandistické práce a snažili se doplnit své kroužky zástupci z řad radikálně naladěné inteligence, řemeslníků a dělníků. Marxismus byl vykládán na základě tradiční představy o zvláštní misi židovského národa, v níž vyzdvihl myšlenku specifičnos-ti židovského proletariátu, extrémně zbaveného práv a krajně pronásledovaného, za což lze vytvo-ření zvláštní organizace židovských dělníků v této oblasti považovat. Ju. O. Martov³ tyto názory politicky zdůvodnil ve svém projevu předneseném na prvomájovém setkání ve Vilně v roce 1895 pod názvem „Bod obratu v dějinách židovského dělnického hnutí“ (publikováno v roce 1900 v Že-nevě).

        Ve dnech 25.–27. září 1897 se během největšího židovského svátku Jom kipur⁴ (Den smíření) slaveného na Lukiškách ve Vilně konal I. (zakládající) sjezd+ zástupců skupin židovských sociál-ních demokratů. Sjezdu se zúčastnilo 13 zástupců z organizací Vilno, Minsk, Bialystok, Varšava a Vitebsk, včetně redaktorů i vydavatelů novin Arbeiterstimme («Dělnický hlas») a časopisu Jüdischer Arbeiter («Юдишер арбайтер» - «Židovský dělník»). Byl přijat název «Všeobecný židovský dělnic-ký svaz v Litvě, Polsku a Rusku», zvolen tříčlenný Ústřední výbor ve složení Aron Kremer⁵, Abram Mutnik, M. Ja. Levinson (Vladimir Kossovskij), „Arbeiterstimme“ je uznáván jako ústřední tiskový orgán Bundu.⁶ V roce 1898 se Bund podílel na přípravě a průběhu I. sjezdu RSDDS, přičemž do R-SDDS vstoupil do jako organizace autonomní ve věcech týkajících se židovského proletariátu. Or-ganizace Bundu vedly ekonomický boj židovských dělníků (v letech 1898-1900 došlo k 312 stáv-kám židovského proletariátu v severozápadním kraji a v Polském království), což rozšířilo jeho vliv. Do konce roku 1900 byly bundské organizace v 9 městech. Dočasný úspěch «zubatovštiny»⁷ mezi židovskými pracovníky, tělesné tresty účastníků prvomájové demonstrace ve Vilně (1902), vedly ke krátkodobé fascinaci vůdců Bundu terorismem. V. konference Bundu (září 1902, Berdičev) vyzvala k odpovědi na bílý teror carismu „organizovanou pomstou“. Toto usnesení bylo zrušeno V. sjezdem Bundu (červen-červenec 1903, Curych). Současně vedoucí představitelé Bundu začali revidovat své národní požadavky. Na III. sjezdu strany (1899, Kovno) byla na pořadu jednání otázka národní rov-nosti. Zprávu vypracoval zástupce zahraniční organizace Mil, který navrhl zahrnout do národního programu Bundu kromě rovných občanských práv i stejná národní práva pro Židy: bylo rozhodnuto zahájit diskusi o národní otázce v časopise «Jidišer Časopis Arbeter».

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Všeobecný dělnický židovský svaz v Litvě, Polsku a Rusku «BUND» dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bund 

2 Kagala - Židovská obec (hebrejsky קהילה‎‎ kehila, starší aškenázská výslovnost kile) dle české wikipedie viz zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDidovsk%C3%A1_obec

3 Martov, Julij Osipovič, vl. jm. Cederbaum (1873–1923), ruský politik židovského původu a žurnalista, vůdce frakce menševiků v rámci Ruské sociálnědemokratické dělnické strany (RSDDS). Ju O. Martov dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Julij_Osipovi%C4%8D_Martov

4 Jom kipur (Den smíření) dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jom_kipu název přijatý v literatuře pro systém organizací legálních pracovníků vytvořený v Rusku na počátku 20. století. Pojmenován na jméno důstojníka policejního oddělení Ruské říše, Sergeje Vasiljeviče Zubatova, jehož hlavní myšlenkou bylo vytvořit vládou kontrolované organizace, které odvádějí pracovníky od politického boje. název přijatý v literatuře pro systém organizací legálních pracovníků vytvořený v Rusku na počátku 20. století. Pojmenován na jméno důstojníka policejního oddělení Ruské říše, Sergeje Vasiljeviče Zubatova, jehož hlavní myšlenkou bylo vytvořit vládou kontrolované organizace, které odvádějí pracovníky od politického boje.