Alexinskij, Grigorij Alexejevič (1879–1967)

 

A. G. Alexinskij byl prominentní ruský marxistický teoretik, sociální demokrat a bolševik, který byl zvolen do Druhé du-my v roce 1907. Narodil se rodičům střední třídy v Dagestá-nu a do politiky se zapojil, když studoval na Moskevské univerzitě, z níž byl vyloučen. Byl členem skupiny Jedinst-vo¹ G. V. Plechanova² a po setkání v prosinci 1905 s Leni-nem v Petrohradě se G. A. Alexinskij připojil k bolševikům. Leninova manželka Krupská vzpomínala na pohodovou pro-cházku finskou přírodou s Leninem, Aleksinským a dalšími na jaře 1906 (viz Krupskaya, Nadezha, Memories of Lenin, 1970, str. 134, Panther, London). Později byli ve Finsku sou-sedi. V roce 1907 byl G. A. Aleksinskij zvolen do Druhé du-my, kde se ukázal jako „vtipný a efektivní řečník“ (viz rusky Bucharin, N. I., 1926. Velká sovětská encyklopedie, druhý díl, Moskva, str. 195.) Aby se vyhnul zatčení utekl po rozpuštění Dumy G. A. Alexinskij do zahraničí a usadil se v Rakousku. Lenin doufal, že se postará o pašování nelegální bolševické literatury do Ruska, ale dle pamětí N. K. Krupské „byl pro takovou práci zcela nevhodný“ (viz Krupskaya. Memories of Lenin, str. 151).

V květnu 1907 působil jako bolševický delegát na londýnském sjezdu Ruské sociálně demokratické dělnické strany [RSDDS], na němž byly zastoupeny bolševické i menševické frakce. Alexinskij se připojil k Leninovi v Ženevě, avšak nepohodl se s ním a v roce 1909 se připojil k ultralevicové sku-pině «Vperjod»³ vedené Alexandrem Bogdanovem⁴. Po vypuknutí války uhnul náhle A. G. A-lexinskij prudce doprava a stal se přímým stoupencem ruského válečného úsilí. Lev Troc-kij, který popsal Alexinského jako „ječícího řečníka a vášnivého milovníka intrik“, tvrdil, že právě Alexinskij reálně vinil odpůrce války z toho, že jsou placenými německými agenty, a sám byl vylou-čen z pařížské Asociace zahraničních novinářů jako „nečestný pomlouvač“.⁵ Po únorové revoluci se v roce 1917 vrátil do Ruska a v červenci vypracoval dokumenty na podporu svého tvrzení, že Le-nin byl německý agent, jakkoli v prvé řadě flagrantně pominul evidentní temnou pracku Londýna. V roce 1918 uprchl do zahraničí a připojil se k ruskému národnímu výboru, jemuž předsedal Vladi-mír Burtsev. V roce 1936 vydal v ruských emigrantských novinách příběh, v němž prohlašoval, že roku 1905 měl Lenin poměr s bohatou ruskou ženou jménem Elizabeth K., v němž v roce 1910 ve Francii pokračoval. Tento příběh vzal jeden z Leninových prvních životopisců David Shub⁶ vážně, jakkoli se později ukázalo, že šlo o pustý výmysl. 

G. A. Alexinkij je autorem knih:

Moderní Rusko (1913)

Rusko a velká válka (1915)

Rusko a Evropa (1917)

 

★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭

1 Jedinstvo, popř. Edinstvo (rus. «Jednota») bylo vnitrostranickou frakcí v rámci Ruské sociálně de-mokratické dělnické strany (RSDDS) mezi lety 1914 a 1917 a malou nezávislou stranou v letech 1917-18, v jejímž čele stál G. V. Plechanov. Viz Glosář lidí na Marxists.org, publikováno dne 18. říj-na 2011

2 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857-1918) byl ruský politik, marxistický filozof a menševik. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzs-kých materialistech 18. století a materialistické teorii dějin, zároveň poprvé zformuloval Marxovy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. G. V. Plechanov dle české wikipedie zde: htt

ps://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov

3 Viz stejnojmenný týdeník skupiny «Vperjod» zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/21555

01801748429706/5163374758236882183

4a) Bogdanov, Alexandr Alexandrovič [vlastním jménem Malinovskij] (1873-1928) dle české wiki-pedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Alexandrovi%C4%8D_Bogdanov

4b) Bogdanov, Alexandr Alexandrovič (vl. jm. Malinovskij) (1873–1928) stručné Curriculum vitæ viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7045455713958537483?hl=cs

4c) Tektologie  Bogdanova viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7107908

908804113028?hl=cs     

4d) Otzovisté viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/1258024061135420689

?hl=cs

5 Trotsky, Leon (1967), History of the Russian Revolution, druhý díl, London: Sphere Books. str. 96–7.

6 Shub, David (1966), Lenin, London: Pelican. str. 104–5, 135, 459.