Alexinskij, Grigorij Alexejevič (1879–1967)
A. G. Alexinskij byl prominentní
ruský marxistický teoretik, sociální demokrat a
bolševik, který byl zvolen do Druhé du-my v roce 1907.
Narodil se
rodičům střední třídy v Dagestá-nu a do
politiky
se zapojil, když studoval na Moskevské univerzitě, z níž byl
vyloučen. Byl
členem skupiny Jedinst-vo1
G. V.
Plechanova2
a
po
setkání
v prosinci 1905 s Leni-nem v Petrohradě se
G. A.
Alexinskij připojil
k bolševikům. Leninova
manželka Krupská
vzpomínala
na pohodovou
pro-cházku finskou
přírodou
s Leninem, Aleksinským a dalšími na jaře 1906 (viz
Krupskaya, Nadezha,
Memories of Lenin, 1970, str.
134, Panther, London).
Později
byli ve Finsku sou-sedi. V roce 1907 byl G.
A. Aleksinskij
zvolen do Druhé du-my, kde se ukázal jako „vtipný a efektivní
řečník“ (viz
rusky
Bucharin,
N. I., 1926. Velká
sovětská encyklopedie,
druhý
díl, Moskva, str. 195.)
Aby
se vyhnul zatčení utekl
po
rozpuštění Dumy
G. A. Alexinskij do zahraničí a usadil se v Rakousku. Lenin doufal, že se postará
o pašování nelegální bolševické literatury do Ruska, ale dle
pamětí N. K. Krupské „byl pro takovou práci zcela nevhodný“
(viz Krupskaya.
Memories of Lenin, str.
151).
V květnu 1907 působil jako bolševický delegát na londýnském sjezdu Ruské sociálně demokratické dělnické strany [RSDDS], na němž byly zastoupeny bolševické i menševické frakce. Alexinskij se připojil k Leninovi v Ženevě, avšak nepohodl se s ním a v roce 1909 se připojil k ultralevicové sku-pině «Vperjod»3 vedené Alexandrem Bogdanovem4. Po vypuknutí války uhnul náhle A. G. A-lexinskij prudce doprava a stal se přímým stoupencem ruského válečného úsilí. Lev Troc-kij, který popsal Alexinského jako „ječícího řečníka a vášnivého milovníka intrik“, tvrdil, že právě Alexinskij reálně vinil odpůrce války z toho, že jsou placenými německými agenty, a sám byl vylou-čen z pařížské Asociace zahraničních novinářů jako „nečestný pomlouvač“.5 Po únorové revoluci se v roce 1917 vrátil do Ruska a v červenci vypracoval dokumenty na podporu svého tvrzení, že Le-nin byl německý agent, jakkoli v prvé řadě flagrantně pominul evidentní temnou pracku Londýna. V roce 1918 uprchl do zahraničí a připojil se k ruskému národnímu výboru, jemuž předsedal Vladi-mír Burtsev. V roce 1936 vydal v ruských emigrantských novinách příběh, v němž prohlašoval, že roku 1905 měl Lenin poměr s bohatou ruskou ženou jménem Elizabeth K., v němž v roce 1910 ve Francii pokračoval. Tento příběh vzal jeden z Leninových prvních životopisců David Shub6 vážně, jakkoli se později ukázalo, že šlo o pustý výmysl.
G.
A. Alexinkij je autorem knih:
Moderní Rusko (1913)
Rusko a velká válka (1915)
Rusko a Evropa (1917)
1 Jedinstvo, popř. Edinstvo (rus. «Jednota») bylo vnitrostranickou frakcí v rámci Ruské sociálně de-mokratické dělnické strany (RSDDS) mezi lety 1914 a 1917 a malou nezávislou stranou v letech 1917-18, v jejímž čele stál G. V. Plechanov. Viz Glosář lidí na Marxists.org, publikováno dne 18. říj-na 2011
2 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857-1918) byl ruský politik, marxistický filozof a menševik. V roce 1882 roce přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzs-kých materialistech 18. století a materialistické teorii dějin, zároveň poprvé zformuloval Marxovy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. G. V. Plechanov dle české wikipedie zde: htt
ps://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov
3 Viz stejnojmenný týdeník skupiny «Vperjod» zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/21555
01801748429706/5163374758236882183
4a) Bogdanov, Alexandr Alexandrovič [vlastním jménem Malinovskij] (1873-1928) dle české wiki-pedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Alexandrovi%C4%8D_Bogdanov
4b) Bogdanov, Alexandr Alexandrovič (vl. jm. Malinovskij) (1873–1928) stručné Curriculum vitæ viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7045455713958537483?hl=cs
4c) Tektologie Bogdanova viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7107908
908804113028?hl=cs
4d) Otzovisté viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/1258024061135420689
?hl=cs
5 Trotsky, Leon (1967), History of the Russian Revolution, druhý díl, London: Sphere Books. str. 96–7.
6 Shub, David (1966), Lenin, London: Pelican. str. 104–5, 135, 459.
Komentáře
Okomentovat