Dopis J. V. Stalina V. I. Leninovi ze dne 7. března 1923

 

Zdroj: J. V. Stalin, Spisy, sv. 16. - M.: Nakladatelství „Pisatel“, 1997, str. 251 (Příloha VII).

7. III. 23

Soudruhu Lenine!

Asi před pěti týdny jsem měl rozhovor se soudružkou Naděždou Konstantinovnou (N. K.), kterou považuji nejen za vaši manželku, ale také za svého starého spolubojovníka a řekl jí (telefonicky) cca. následující: „Lékaři zakázali dávat Iljičovi politické informace pokládajíce takový režim za nejdůležitější prostředek k jeho vyléčení. Mezitím se ukázalo, že vy, N. K., tento režim porušujete. Nelze si hrát se životem Iljiče,“ atd. atp.

Nepočítám, že by v těchto slovech bylo možné rozeznat cokoli hrubého, nepřípustného, co by bylo podniknuto „proti“ Vám, protože jsem nesledoval žádné jiné cíle, kromě cíle co nejrychlejšího zotavení V. Navíc jsem považoval za svou povinnost dohlížet na to, aby se léčebný režim prováděl.

Má objasnění N. Konstantinovně potvrdila, že se o nic než o prázdné nedorozumění nejednalo a ani ničím jiným nemohlo být. Pokud si však myslíte, že v zájmu zachování „vztahu“ musím výše uvedená slova „vzít zpět“, pak je vzít zpět mohu, odmítám však pochopit, o co jde, kde je moje „chyba“ a co vlastně ode mě chtějí ...

J. Stalin.

7. III. 23 r.

Faksimile. Volkogonov D., Lenin. Kn. II. M., 1994, str. 384 a 385.



POZNÁMKA


Písemný vzkaz byl proveden na oficiálním hlavičkovém papíře tajemníka ÚV RKS (b) J. V. Stalina. Podle povahy zkratek, oprav a způsobu psaní dopisů jde o koncept. „Stalinova odpověď se poněkud opozdila,“ vzpomínala Leninova nejmladší sestra Marija. I. Uljanovová, - tak se rozhodli (pravděpodobně lékaři s N. K.), že ho nebudou předávat V. I. (Leninovi), protože se mu zdravotně přitížilo, pročež se k V. I. (Leninovi) odpověď, v níž se Stalin omluvil“ (Izvestija ústředního výboru KSSS. 1989. č. 12. str. 199), nedostala. Maria Iljinična poukazuje na to, že Krupská poté, co 5. března slyšela o Leninově dopise Stalinovi od stenografky M. A. Volodičevové ji požádala, aby dopis adresátovi neposílala, jakkoli ten byl s určitým zpožděním předán Stalinovi. Když jej Stalin dne 7. března obdržel, okamžitě napsal odpověď. Skutečnost, že Lenin nebyl s tímto textem nikdy obeznámen ani tento jej neznal, leží zcela na svědomí Krupské a jejích poradců (pozn. red.).



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace