V. I. Lenin, Dubnové teze (1917)


                                                                            

«Dubnové teze» V. I. Lenina

Text formuluje taktiku boje bolševiků v podmínkách dvojí moci:

1. ukončení války

2. konfiskace pozemků všech vlastníků půdy a znárodnění všech pozemků;

3. odmítnutí podpory Prozatímní vlády;

4. mírové předání moci Sovětům;

                                                                         5. nastolení bolševické kontroly nad Sověty.

a) Rozsáhlý článek «O úkolech proletariátu v nynější revoluci», uveřejněný 7. dubna 1917 v 26. čísle Pravdy s podpisem N. Lenin, obsahuje proslulé «Dubnové teze», které Lenin napsal zřejmě ve vlaku na cestě do Petrohradu.

Lenin přečetl teze 4. (17.) dubna na dvou schůzích, na schůzi bolševiků a na společné schůzi bolševiků a menševiků — delegátů celoruské porady sovětů dělnických a vojenských zástupců v Tavridském paláci. Během diskuse předal Lenin teze jednomu členovi redakce Pravdy a naléhavě ho žádal, aby byly otištěny hned příštího dne a v plném znění. Protože se však v tiskárně porouchal stroj, nebyly teze otištěny 5., ale až 7. dubna; redakce Pravdy na to upozornila čtenáře v 25. čísle listu z 6. dubna. Článek přetiskly listy Social-demokrat (Moskva), Proletarij (Charkov), Krasnojarskij rabočij, Vperjod (Ufa), Bakinskij rabočij, Kavkazskij rabočij (Tiflis, dnešní Tbilisi) a další. Vlastní text Leninův «O úkolech proletariátu v nynější revoluci», téměř jistě napsaný během Iljičova cesty vlakem do Petrohradu, v plném znění dle české mutace webových stránek www.marxists.org s podtitulem «Návrh platformy proletářské strany» zde: https://www.marxists.org/cestina/lenin/1917/ukoproindx.htm#1

b) «Dubnové teze» dle portálu Moderní dějiny.cz zde: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/v-i-lenin-dubnove-teze-1917/ 

c) Revoluční myšlenky: V. I. Lenin: Dubnové teze zde: https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=538819







Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ dle Svazku I Vybraných spisů V. I. Lenina v pěti svazcích, nakladatelství Svoboda 1972 strana 693

Obrázek
  Obraz Isaaka Brodského «Lenin ve Smolné m»                  Stať V. I. Lenina „Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)“ napsal Lenin pro Gran-atův Encyklopedický slovník, který byl tehdy v Rusku velmi populární. V předmluvě z roku 1918 , když vyšla stať jako samostatná brožura, uvedl Lenin zpaměti, že ji napsal v roce 1913 . Ve skuteč-nosti na ní začal pracovat na jaře 1914 v Poroninu, ale práci přerušil, protože musel řídit práci stra-ny a list „ Pravda “. V dopise redakci Granatova nakladatelství dne 8 . ( 21 .) července 1914 napsal: „Ke své veliké lítosti Vám musím sdělit, že mnoho zcela výjimečných a nepředvídaných okolností… mne donutilo přerušit ihned na začátku práci na stati o Marxovi a po mnoha neúspěšných poku-sech najít si čas , abych mohl v práci pokračovat, jsem dospěl k závěru, že práci do podzimu nemo-hu udělat. Velmi se vám omlouvám a pevně doufám, že se redakci Vašeho tak užitečného vydava-telství...
Další informace

Burgfriedenspolitik (dosl. Hrad mírové politiky)

Obrázek
  Karl Liebknecht byl prvním členem SPD, jenž odmítl půjčky na vedení války Burgfrieden – památná místa sociální demokracie Nepros, nezahořkni, jen odvážně argumentuj Žádný boj za svobodu a spravedlnost není nikdy špatný       německý termín, který odkazuje na politické příměří mezi ně-meckými politickými stranami během I . světové války. Odbory se zdržely stávek, Sociálně demokratická strana (SPD) hlasova-la pro válečné úvěry v Reichstagu a strany se dohodly, že nebu-dou kritizovat vládu a je jí vedení války. Císař Vilé m II. oznámil dne 1 . srpna 1914 začátek Burgfrie-denspolitik slovy: „Pokud by nyní došlo k bitvě, pak již žádné politické strany nebudou. Dnes jsme všichni němečtí bratři.“ Dne 4 . srpna císař Wilhelm II. dodal: „Už neuznávám žádné strany, uzná-vám pouze Němce. Burgfrieden měl několik příčin . Někteří věřili, že je jejich vlasteneckou povin-ností podporovat vládu ve válce, zatímco jiní se obávali vládní represe, pokud by proti ní vy...
Další informace

Svěrdlovova poslední služební cesta 16. března 1919

Obrázek
  Sv ě rdl ov ův pohř eb Zemřel jsi na svém místě jako věrný vojá k proletářské revoluce   Přesně 8 dní po svém návratu z Charkova do Moskvy zemřel předseda Všeruského ústředního vý-konného výboru Jakov Sv ě rdlov 1 . Bylo mu 33 let a předtím se podle ohlasů lidí, kteří jej znali, vyznačoval pevným zdravím. Podle oficiální verze zkrátila to muto „ohnivé mu “ revolucionář i život tehdy zuřící španělská chřip-ka. Tuto verzi smrti Jakov a Micha i lovič e vyvrátil ruský vědec, historik, sociální filozof, publicista a autor více než čtyř stovek monografií A. I. Fursov, docent na Moskevské státní univerzitě, jenž rov-něž přednášel na dvou newyorských univerzitách. Sám A. I. Fursov je toho názoru, že faktickou příčinou smrti Jakova Moisejeviče byl zásah maticí do hlavy, k němuž došlo během Svěrdlovo-va projevu na mítinku Morozovovy továrny v Orlu. J akov Svěrdlov opustil Charkov dne 6. břez-na, a když 8 . března dorazil do Moskvy, už se cítil špatně. Nazít...
Další informace