Rykov, Alexej Ivanovič (1881–1938)
Narodil se 13. února 1881 v ruské rolnické rodině v Saratově. Vystudoval saratovské gymnázium. Když byl ještě na gymnáziu, začal jako samouk studovat „Kapitál“ od Karla Marxe. Do Ruské sociálnědemokratické dělnické strany (RSDDS) vstoupil roku 1898 a aktivně se účastnil stranické práce v ilegálních kroužcích.
V letech 1900-1901 studoval na kazaňské univerzitě na stejné právnické fakultě, na níž před ním studoval Lenin. Během studií vstoupil do místního výboru sociálnědemokratické strany, přičemž zároveň pracoval ve studentském výboru. V roce 1901 byl vyloučen za účast v revolučním hnutí a na devět měsíců zatčen, poté vyhoštěn do Saratova, kde se v roce 1902 stal jedním z organizátorů prvomájové demonstrace. Roku 1903 začal Rykov pracovat ilegálně a stal se profesionálním revolucionářem. Byl osmkrát zatčen a prošel vězením. Ve témže roce se v Ženevě poprvé setkal s V. I. Leninem. S nelegálním pasem se o dva měsíce později vrátil do carského Ruska a začal pracovat v tzv. Severním výboru RSDDS (provincie Jaroslavl, Kostroma), poté v jejích výborech v Nižním Novgorodu a Moskvě. V březnu 1905 byl zvolen za delegáta III. sjezdu bolševické strany v Londýně. Od té doby je členem Ústředního výboru, nejprve RSDDS (b) a poté VKS (b). Po III. sjezdu RSDDS (b) stál v čele petrohradského výboru. Aktivní účastník revoluce v letech 1905-1907.
Léta 1910-1911 prožil ve francouzském exilu. Po únorové revoluci v roce 1917 byl propuštěn z Narymského exilu.
V roce 1917 se stal jedním z organizátorů říjnového převratu, jakkoli se svého času postavil proti Leninovým «Dubnovým tezím» [viz V. I. l, Dubnové teze zde: https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5793248256846123430], tvořícím klíčovou část Iljičova textu «O úkolech proletariátu v nynější revoluci», uveřejněného dne 7. dubna 1917 v 26. čísle Pravdy s podpisem N. Lenin a čítajícího proslulé Dubnové teze, jež Lenin patrně napsal ve vlaku na cestě do Petrohradu.
Lenin přečetl teze 4. (17.) dubna
na dvou schůzích, na schůzi bolševiků a na společné schůzi
bolševiků a menševiků — delegátů celoruské porady sovětů
dělnických a vojenských zástupců v Tavridském paláci.
Během diskuse předal Lenin teze jednomu členovi redakce Pravdy a naléhavě ho žádal, aby byly otištěny hned příštího dne a v plném znění. Protože se však v tiskárně porouchal stroj, nebyly teze otištěny 5., ale až 7. dubna; redakce Pravdy na to upozornila čtenáře v 25. čísle listu ze dne 6. dubna.
Článek přetiskly listy Social-demokrat (Moskva), Proletarij (Charkov), Krasnojarskij rabočij, Vperjod (Ufa), Bakinskij rabočij, Kavkazskij rabočij (Tiflis, dnešní Tbilisi) a další. Sám A. I. Rykov věřil, že neexistují žádné objektivní předpoklady pro socialistickou revoluci v Rusku s tím, že popud k ní by měl přijít ze Západu. To není marxismus, ale parodie na marxismus. V. I. Lenin, Úplné sebrané spisy (rusky), sv. 31, str. 363
Od října 1917 - člen prezidia Petrohradského sovětu (Petrosovět). Když byla vytvořena první sovětská vláda, Rada lidových komisařů, připojil se k ní jako Lidový komisař pro vnitřní záležitosti. Dne 28. října 1917 Rykov podepsal dekret o organizaci dělnické milice, čímž se stal jedním z jejích zakladatelů. Na tomto místě však zůstal pouze 10 dní.
Spolu s L. B. Kameněvem a G. Je. Zinověvem prosazoval Rykov myšlenku vstupu zástupců eserů, tj. socialistických revolucionářů a menševiků do vlády. ÚV strany takovou pozici Kameněva se Zinověvem odsoudil a požadoval její odmítnutí, v souvislosti s čímž Kameněv i Zinověv odešli z ÚV Ruské sociálnědemokratické strany (bolševiků) RSDDS (b). Rykov a jeho komplici zároveň opustili i post lidového komisaře vnitra.
Komentáře
Okomentovat