Lukáš Sluka

(gruzínsky აბელ სოფრონის ძე ენუქიძე), pseudonymy – Abdul, C kadis i , «Z latá rybka » [ 7 . ( 19 .) květn a 1877 - 16. prosince 1937 , Moskva)] - rus-ký revolucionář, sovětský státník a po-liti cký činitel. Člen Všesvazové komu-nistické strany (bolševiků) [ V KS(b)], člen Všeruského ústředního výkonné-ho výboru, tajemník Ústředního vý-konného výboru SSSR. Byl delegátem 6 ., 8 ., 9 ., 11 .- 17 . stranického sjezdu. Člen Ústřední kontrolní komise ( V KS-(b) ( 1924 - 1934 ). Člen ústředního výbo-ru Všesvazové komunistické stra-ny bolševiků ( 1934 - 1935 ). Kmotr manžel-ky Josifa Stalina Naděždy Allilujevové. Zastřelen v roce 1937 , posmrtně rehabilitován.

  Vystoupení levých socialistických revolucionářů (ES-ERů). Vznik diktatury jedné strany ★ Leví socialističtí revolucionáři podporovali rozpuštění Ústavodárného shro-máždění, ale byli proti míru s Německem. ★ Praví socialističtí revolucionáři a menševici se rozhodli zahájit ozbrojený boj proti bolševikům. ★ Leví socialističtí revolucionáři opustili Radu lidových komisařů (Sovnarkom). V květnu 1918 požadovala VIII. rada Strany socialistů revolucionářů (Eserů) a-nulování smlouvy s Němci a likvidaci sovětské moci.   Leví eseři , polit. strana v Rusku 1917-21, do prosince 1917 levé křídlo strany eserů; v čele strany stáli M. A. Spiridonovová ( 1884-1941 ), B. D. Kamkov ( 1885-1938 ), M. A. Natanson ( 1850 nebo 1851-1919 ), tiskový orgán list Zemlja i volja . - Leví eseři se účastnili Říjnového převratu, v pro-sinci 1917 až březnu 1918 se podíleli na činnosti rady lid. komisařů, VCIK (Všeruského ústředního výkonného výboru), tj. nejvyššího zákonodárného, řídícího...

       25 ČERVENCE 1935 V Moskvě zahájil svou  práci  VII.  kongres Komunistiké internacionály   Zasedací sál VII. kongresu Kominterny Datum konání: 25 . července– 20 . srpna 1935 Místo: Moskva, SSSR Zúčastnění: delegáti 65 stran Zvažované otázky: konsolidace sil v boji proti sílící fašistické hrozbě.   Průběh kongresu Hlavní zprávu Ústřednímu výboru kongresu podal Jiří Dimitrov, celkem vystoupilo 76 delegátů. Hlavním tématem setkání bylo řešení otázky konsolidace sil v boji proti sílící fašistické hrozbě. Na kongresu byla přijata tato rozhodnutí: ☭   Tvrzení, že růst fašistických nálad mezi obyvatelstvem urychluje vytváření revoluční situa c e, byla nakonec odmítnu ta; ☭ hrozba vytvoření fašistické diktatury se potvrdila; ☭ Nejednota dělnické třídy byla prohlášena za jeden z důvodů vítězství fašismu; Komunistické strany byly obviňovány pouze z podceňování síly fašistické ide...

[lat. socialis, společenský ] 1 . prvá, nižší fáze komunistické společensko-ekonomické formace. Ekonomický základ socialismu tvoří společenské vlastnictví výrobních prostředků, základ politický pak vláda pracujících, vede-ných dělnickou třídou a marxisticko-leninskou stranou. Socialismus je takové společenské zřízení, které vylučuje vykořisťování člověka člověkem a jež se plánovitě rozvíjí v zájmu všeho lidu a vše-stranného rozvoje každého člena společnosti; 2 . vědecký socialismus – učení, které odhaluje historickou nutnost socialistické cesty jeho uskuteč-ňování a přerůstání v komunismus. Je součástí marxismu-le ninismu a liší se kvalitativně od růz-ných forem předmarxistického (zejména utopického ) socialismu 1 , pravicového socialismu ( re-formismu ) 2 i socialismu maloburžoazního. - Původně vyjadřovaly socialistické myšlenky tužby utlačovaných tříd po spravedlivé společnosti a byly radikálním protestem pr...