«Jiskra» («Iskra»), první celoruský ilegální marxistický list založený roku 1900 Leninem, orgán Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS), vycházející v Lipsku, Mnichově, Londýně a Ženevě

 «Jiskra» («Iskra»)

první celoruský ilegální marxistický list1, orgán Ruské sociálně-demo-kratické dělnické strany (RSDDS).2 Založil jej v roce 1900 Lenin3«Jiskra» sehrála rozhodující úlohu při založení revoluční marxistické strany dělnické třídy v Rusku.

            Od roku 1900 vycházela Jiskra pod Leninovým vedením v Lipsku, Mnichově, Londýně, Ženevě. Po II. sje-zdu strany Jiskru vydával Plechanov, Lenin z redakce odešel a sama tisko-vina zanikla v roce 1905.

Redakční radu radu novin Jiskra tvořili V. I. Zasuličová4, G. P. Plechanov5, Ju. O. Martov.6

«Iskra» byly revoluční nelegální noviny, které založil Lenin v roce 1900, doslova „všeruské politické noviny, jež připravovaly ideologickou a organizační jednotu Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS).

První číslo:
Původní název
«Искра» (Jiskra)



Typ Periodikum
Země Ruská říše
Redaktoři Lenin, Plechanov, Martov, Axelrod,  Zasuličová, Potresov (1900—1903)
Založeny Prosinec 1900
Ukončení              1905 publikace      



Jazyk                            Ruský

Dějiny listu «Jiskra»   

Epigrafem novin byla fráze „Jiskra roznítí plamen“, převzatá z básně básníka-děkabristy A. I. Odojevského (1802-1839).

                                                                                                              Smysl vydávání Iskry tkvěl dle                                                                                                                      Leninových představ ve sjedno-                                                                                                                     cení i stmelení roztříštěného re-                                                                                                                     volučního hnutí v Rusku na os-                                                                                                                     nově marxismu

        Podle Leninových představ měla Iskra sjednotit roztříštěné revoluční hnutí v Rusku na zá-kladě marxismu. Lenin začal noviny organizovat během svého vyhnanství v Šušenském. 

         Za tímto úče-lem se v roce 1900 setkal se spolupracovníky v Ufě, Moskvě, Petrohradu, Nižním Novgorodu, Samaře, Syzranu, Podolsku, Rize a Smolensku. Na schůzce v Pskově v dubnu 1900, které se zúčastnili V. I. Uljanov-Lenin, S. I. Radčenko, P. B. Struve, F. I. Ščekoldinová, M. I. Turan-Bara-novskij, L.(Ju. O.) Martov, A. N. Potresov a A. M. Stopani byl schválen leninský Návrh prohlášení redakční rady «Jiskry». V Pskově bylo vytvořeno centrum pro nelegální distribuci novin «Iskra» a časopisu «Zarja» po celém Rusku, kterému předsedal P. N. Lepešinskij. V červenci 1900 se k no-vinám připojila skupina švýcarská skupina «Osvobození práce».7

        Redakce Iskry pracovala v Mnichově. Jejími členy byli P. B. Axelrod8, V. I. Zasuličová, V. I. Lenin, Ju. O. Martov a A. L. Parvus9

         «Jiskra» byl první celoruský ilegální marxistický list, který měl rozhodující význam pro vytvoření revoluční marxistické strany dělnické třídy. «Jiskru» založil v roce 1900 Lenin.

        První číslo leninské «Jiskry» vyšlo v prosinci 1900 v Lipsku, další čísla vycházela v Mnichově, od července 1902 v Londýně a od jara 1903 v Ženevě. Velkou pomoc při vydá-vání «Jiskry» (zřizování tajné tiskárny, opatřování ruského písma - tehdejší azbuky apod.) poskytovali němečtí sociální demokraté Klára Zetkinová10 či Karel Lieb-knecht11

☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★

1 Viz článek – rusky – C. Zelixon-Bobrovskaja. K 50-ti letí vydání prvního čísla leninské Iskry (К 50-летию выхода первого номера ленинской «Искры») zde http://www.ras.ru/publishing/rashera

ld/rasherald_articleinfo.aspx?articleid=041634bc-14d2-4d39-b462-8626ebe2cab0

2 Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDP) či Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (SDDSR) dle české wikipedie viz  https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_soci%C3

%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_strana

3a) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (1870-1924) dle portálu kominternet.cz viz https://www.

blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276

3b) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (1870-1924) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038 

3c) Leninismus viz https://www.blogger.com/blog/posts/2155501801748429706
3d) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (1870-1924) podle portálu internetové databáze referá-tů iReferáty.cz viz https://ireferaty.cz/100/3072/Lenin-Vladimir-Iljic
 4 Zasuličová, Věra Ivanovna (18491919) byla ruská marxistická spisovatelka a revolucionářka, dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bra_Zasuli%C4%8Dov%C3%A1
org/wiki/Julij_Osipovi%C4%8D_Martov

5 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857–1918) ruský politik, marxistický filozof a menševik. V roce 1882 roce Plechanov přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxo-vy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. Plechanov však tvrdil, že dle klasické marxistické teorie je dělnictvo v Rusku ještě slabé a jako důsledný ekonomický determinista trval na tom, že přechod k socialismu nemůže přeskočit vybudování průmyslové kapitalistické společ-nosti. G. V. Plechanov založil již roku 1883 v Ženevě marxistickou formaci Osvobození práce. G. V. Plechanov dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov

6 Martov [vl. jm. Cederbaum], Julij Osipovič (1873-1923) byl ruský politik a žurnalista, vůdce frakce menševiků v rámci Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS), jenž roku 1895 založil spolu s Leninem Svaz boje za osvobození dělnické třídy [Svaz boje za osvobození dělnické třídy viz a o pět let později - v roce 1900 - stál u zrodu časopisu Jiskra. Martov-Cederbaum dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Julij_Osipovi%C4%8

D_Martov

7 Osvobození práce viz  https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/471577417

379987721

8 Axelrod, Pavel Borisovič [vl. jm. Pinchus Joselevič Boruch] (18501928) byl ruský politik, pod-nikatel a menševický revolucionář dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_

Axelrod

9 Parvus, Alexandr (18671924) vlastním jménem Izrael Lazarevič Gelfand (také Helphand) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/4907301980005016640

10 Zetkinová, Clara (1857-1933), německá představitelka mezinárodního dělnického a ženského revolučního hnutí. Roku 1878 se připojila k činnosti Sociálnědemokrtické strany Německa, jejíž členkou se stala o tři léta později, roku 1881). Mezi lety 1882-91 působila v emigraci (Švýcarsko, Francie). Clara Zetkinová dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra_Zetkinov%C3%A1  spoluorganizovala na vzniku II. internacionály [viz 

            a) II. internacionála (podle Slovníku vědeckého komunismu) zde: https://lukassluka

.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=606981 

resp. 

             b) Galkin, I. S, II. Internacionála (1889 – 1914), motto V. I. Lenina: „Je třeba bojovat nikoli za «občanský» mír, ale za přeměnu imperialistické války ve válku občanskou! Je třeba opakovat, že dělníci a rolníci, kteří byli povoláni do armády a dostali do rukou zbraň, mají ji obrátit proti vlastní buržoazii“ viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=466163]

11 Liebknecht, Karl (13. srpna 1871 v Lipsku – 15. ledna 1919 v Berlíně), byl německý socialistický poli-tik a spoluzakladatel Spartakova svazu, z něhož vzešla Komunistická strana Německa (KPD). Karl Liebknecht jako jeden ze dvou ze sociálně demokratických poslanců na počátku války v roce 1914 hlasoval proti „válečným úvěrům“, z kteréhožto důvodu se na jeho počest užívá úsloví: „1 proti 110“ (SPD měla v Reichstagu 111 poslanců). Dne 15. ledna byl Liebknecht bez soudu a jakéhokoliv obvinění zavražděn „Erthardovou Brigádou Smrti“, vyslanou na příkaz sociálně demokratické vlády, jmenovitě jejím Říšským kancléřem Friedrichem Ebertem resp. ministrem vnitra Gustavem Noskem, který za vraždu „Spartakovců“ Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta, pobíral od uchopení moci Adolfem Hitlerem v době nacistické diktatury státní penzi. Gustav Noske se pozmasakrování spartakovských revolučních komunistů nechal slyšet: "Někdo musí být krvežíznivcem!"

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Leninismus dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES), Academia 1981

Neopovažujte se dotýkat Ukrajinců – dejte jim vše, aniž byste za to něco žádali! Jak infantilní sousedé doplatí na svou drzost

Revizionismus dle IES (Ilustrovaného encyklopedického slovníku), III. díl Pro-Ž, str. 107