«Jiskra» («Iskra»), první celoruský ilegální marxistický list založený roku 1900 Leninem, orgán Ruské sociálně-demokratické dělnické strany (RSDDS), vycházející v Lipsku, Mnichově, Londýně a Ženevě
«Jiskra» («Iskra»)
první celoruský ilegální marxistický list1, orgán Ruské sociálně-demo-kratické dělnické strany (RSDDS).2 Založil jej v roce 1900 Lenin3. «Jiskra» sehrála rozhodující úlohu při založení revoluční marxistické strany dělnické třídy v Rusku.
Od roku 1900 vycházela Jiskra pod Leninovým vedením v Lipsku, Mnichově, Londýně, Ženevě. Po II. sje-zdu strany Jiskru vydával Plechanov, Lenin z redakce odešel a sama tisko-vina zanikla v roce 1905.
Redakční
radu radu novin Jiskra
tvořili
V. I. Zasuličová4,
G. P. Plechanov5,
Ju. O. Martov.6
«Iskra» byly revoluční nelegální noviny, které založil Lenin v roce 1900, doslova „všeruské politické noviny, jež připravovaly ideologickou a organizační jednotu Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS).
| První číslo: | |||||
| Původní název |
«Искра» (Jiskra) | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| Typ | Periodikum | ||||
| Země | Ruská říše | ||||
| Redaktoři | Lenin, Plechanov, Martov, Axelrod, Zasuličová, Potresov (1900—1903) | ||||
| Založeny | Prosinec 1900 | ||||
| Ukončení 1905 publikace | |||||
| Jazyk Ruský |
Dějiny listu «Jiskra»
Epigrafem novin byla fráze „Jiskra roznítí plamen“, převzatá z básně básníka-děkabristy A. I. Odojevského (1802-1839).
Smysl vydávání Iskry tkvěl dle Leninových představ ve sjedno- cení i stmelení roztříštěného re- volučního hnutí v Rusku na os- nově marxismu
Podle Leninových představ měla Iskra sjednotit roztříštěné revoluční hnutí v Rusku na zá-kladě marxismu. Lenin začal noviny organizovat během svého vyhnanství v Šušenském.
Za tímto úče-lem se v roce 1900 setkal se spolupracovníky v Ufě, Moskvě, Petrohradu, Nižním Novgorodu, Samaře, Syzranu, Podolsku, Rize a Smolensku. Na schůzce v Pskově v dubnu 1900, které se zúčastnili V. I. Uljanov-Lenin, S. I. Radčenko, P. B. Struve, F. I. Ščekoldinová, M. I. Turan-Bara-novskij, L.(Ju. O.) Martov, A. N. Potresov a A. M. Stopani byl schválen leninský Návrh prohlášení redakční rady «Jiskry». V Pskově bylo vytvořeno centrum pro nelegální distribuci novin «Iskra» a časopisu «Zarja» po celém Rusku, kterému předsedal P. N. Lepešinskij. V červenci 1900 se k no-vinám připojila skupina švýcarská skupina «Osvobození práce».7
Redakce Iskry pracovala v Mnichově. Jejími členy byli P. B. Axelrod8, V. I. Zasuličová, V. I. Lenin, Ju. O. Martov a A. L. Parvus9.
«Jiskra» byl první celoruský ilegální marxistický list, který měl rozhodující význam pro vytvoření revoluční marxistické strany dělnické třídy. «Jiskru» založil v roce 1900 Lenin.
První číslo leninské «Jiskry» vyšlo v prosinci 1900 v Lipsku, další čísla vycházela v Mnichově, od července 1902 v Londýně a od jara 1903 v Ženevě. Velkou pomoc při vydá-vání «Jiskry» (zřizování tajné tiskárny, opatřování ruského písma - tehdejší azbuky apod.) poskytovali němečtí sociální demokraté Klára Zetkinová10 či Karel Lieb-knecht11
☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★
1 Viz článek – rusky – C. Zelixon-Bobrovskaja. K 50-ti letí vydání prvního čísla leninské Iskry (К 50-летию выхода первого номера ленинской «Искры») zde http://www.ras.ru/publishing/rashera
ld/rasherald_articleinfo.aspx?articleid=041634bc-14d2-4d39-b462-8626ebe2cab0
2 Ruská sociálně demokratická dělnická strana (RSDDP) či Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (SDDSR) dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusk%C3%A1_soci%C3
%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_d%C4%9Blnick%C3%A1_strana
3a) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (1870-1924) dle portálu kominternet.cz viz https://www.
blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/5859686651556370276
3b) Lenin (vl. jm. Uljanov), Vladimír Iljič (1870-1924) dle Ilustrovaného encyklopedického slovníku (IES) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/7624455622683502038
3c) Leninismus viz https://www.blogger.com/blog/posts/21555018017484297065 Plechanov, Georgij Valentinovič (1857–1918) ruský politik, marxistický filozof a menševik. V roce 1882 roce Plechanov přeložil do ruštiny Marxův Manifest komunistické strany, vydal knihu o francouzských materialistech 18. století a materialistické teorii dějin a poprvé zformuloval Marxo-vy a Engelsovy myšlenky tak, aby byly použitelné v Rusku. Plechanov však tvrdil, že dle klasické marxistické teorie je dělnictvo v Rusku ještě slabé a jako důsledný ekonomický determinista trval na tom, že přechod k socialismu nemůže přeskočit vybudování průmyslové kapitalistické společ-nosti. G. V. Plechanov založil již roku 1883 v Ženevě marxistickou formaci Osvobození práce. G. V. Plechanov dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Georgij_Plechanov
6 Martov [vl. jm. Cederbaum], Julij Osipovič (1873-1923) byl ruský politik a žurnalista, vůdce frakce menševiků v rámci Ruské sociálně demokratické dělnické strany (RSDDS), jenž roku 1895 založil spolu s Leninem Svaz boje za osvobození dělnické třídy [Svaz boje za osvobození dělnické třídy viz a o pět let později - v roce 1900 - stál u zrodu časopisu Jiskra. Martov-Cederbaum dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Julij_Osipovi%C4%8
D_Martov
7 Osvobození práce viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/471577417
379987721
8 Axelrod, Pavel Borisovič [vl. jm. Pinchus Joselevič Boruch] (1850–1928) byl ruský politik, pod-nikatel a menševický revolucionář dle české wikipedie zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_
Axelrod
9 Parvus,
Alexandr (1867–1924)
vlastním jménem
Izrael Lazarevič Gelfand (také Helphand) viz https://www.blogger.com/blog/post/edit/2155501801748429706/4907301980005016640
10 Zetkinová, Clara (1857-1933), německá představitelka mezinárodního dělnického a ženského revolučního hnutí. Roku 1878 se připojila k činnosti Sociálnědemokrtické strany Německa, jejíž členkou se stala o tři léta později, roku 1881). Mezi lety 1882-91 působila v emigraci (Švýcarsko, Francie). Clara Zetkinová dle české wikipedie viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1ra_Zetkinov%C3%A1 spoluorganizovala na vzniku II. internacionály [viz
a) II. internacionála (podle Slovníku vědeckého komunismu) zde: https://lukassluka
.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=606981
resp.
b) Galkin, I. S, II. Internacionála (1889 – 1914), motto V. I. Lenina: „Je třeba bojovat nikoli za «občanský» mír, ale za přeměnu imperialistické války ve válku občanskou! Je třeba opakovat, že dělníci a rolníci, kteří byli povoláni do armády a dostali do rukou zbraň, mají ji obrátit proti vlastní buržoazii“ viz https://lukassluka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=466163]
11 Liebknecht, Karl (13. srpna 1871 v Lipsku – 15. ledna 1919 v Berlíně), byl německý socialistický poli-tik a spoluzakladatel Spartakova svazu, z něhož vzešla Komunistická strana Německa (KPD). Karl Liebknecht jako jeden ze dvou ze sociálně demokratických poslanců na počátku války v roce 1914 hlasoval proti „válečným úvěrům“, z kteréhožto důvodu se na jeho počest užívá úsloví: „1 proti 110“ (SPD měla v Reichstagu 111 poslanců). Dne 15. ledna byl Liebknecht bez soudu a jakéhokoliv obvinění zavražděn „Erthardovou Brigádou Smrti“, vyslanou na příkaz sociálně demokratické vlády, jmenovitě jejím Říšským kancléřem Friedrichem Ebertem resp. ministrem vnitra Gustavem Noskem, který za vraždu „Spartakovců“ Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta, pobíral od uchopení moci Adolfem Hitlerem v době nacistické diktatury státní penzi. Gustav Noske se pozmasakrování spartakovských revolučních komunistů nechal slyšet: "Někdo musí být krvežíznivcem!"
Komentáře
Okomentovat