Lukáš Sluka

(pseudonym y : Akimov, Ba c harev ) , 7 . září 1872 , Nový Oskol, Kursk á gubernie - 15 . listopadu 1921 , Moskva) - vůdce ruského revolučního hnutí a novinář publicista a menševik 1 . Jeden z redaktorů ženevského listu Rabo č e je D ě lo 2 . Delegát II. sjezdu Ruské sociálně demokratické dělnické strany ( RSDDS ) 3 konaného roku 1903 v Bruselu a Londýně. Č len petrohradské ho sovětu dělnických zástupců ( 1905 ), delegát IV. sjezdu R SDDS ( 1906 ). Studoval na Petrohradském technologickém institutu ( 1891 - 1893 ), na Právnické fakultě Petrohradské uni-verzity ( 1895 - 1897 ).                Od počátku 90 . let XIX . století vedl propagandu narodovolců 4 ve Voroněži. V Petrohradu se podílel na vytvoření skupiny Nov í narodovolci . Machnovec se však nestal ortodoxním marxistou, ale pod vlivem myšlenek Eduarda Bernsteina 5 se přidal k hnutí ekonomismu 6 .                Machnovec ...

  Sp e cializace : p oliti c ký časopis Periodicita: neperiodický Jazyk: ruský Adresa redakce: Sankt-Petěrburg Doba publikování: od 1897 do 1902 Datum založení: říjen 1897 politické noviny, ti skov ý or-gán sociálně-demokratického smě-ru – „ ekonomismu “ 1 . Vycházela od října 1897 do prosince 1902. Nejdří -ve se vydávala v Rusku, první dvě čís-la byla vytištěna na mimeografu nebo- li cyklostylu v Sankt-Petěrburgu, následně za hranicí v Berlíně ( № 3-11 ), Varšavě (№ 12 - 15 ), Ženevě № 16 ). Dohromady vyšlo 16 čísel. Členy redakce byli K. A. Kok, N. N. Lochov- Olchin, K. M. Tachtarjov, V. P. Ivanšin, A. A. Jakubovová a další. Vlastní p olitické směřování plátku Rabočaja Mysl bylo avizováno v prvním čísle novin. V popředí stály úkoly boje dělnické třídy za jej í ekonomické zájmy, pro něž byla prosazována myšlenka vytvoření legálních organizací pracujících.  ☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭★☭ 1 Ekonomismus , ...

  specializace : politický časopis periodicita : nepravidelný jazyk : ruský sídlo redakce : Paříž země : Rusko RD vycházelo od r. 1899 do r. 1902 — neperiodický politický časopis, tiskový orgán Svazu ruských sociálních demokratů v zahraničí 1 ekonomistů 2 . List RD vycházel od dubna 1899 do února 1902. Tiskárna se nacházela v Ženevě, redakce sídlila v Paříži. Redaktoři RD: B. N. Kričevskij, P. Těplov, V. P. Ivanšin a poté, od roku 1900 A. S. Martynov 3 . V yšlo 12 čísel (devět knih). Redakce RD byla zahraničním cent-rem ekonomistů .                Politické směřování RD naznač ilo již první čísl o časopisu, které prohlá silo boj za ekonomické zájmy proletariátu za základ veškeré sociálně demokratické činnosti, zatímco politické úkoly byly prezentovány jako záležitost vzdálené budoucnosti. Lenin v knize Co dělat? 4 c harakterizoval pozici RD následujícím způsbem: „... RB nejplněji a nejflagrantněji nerepr...

                                                                                                                                                                                                                                                         ...

  plným jménem August Ren é -Boleslaw-Ludwig То čisskij [ 3(15) května 1864, Jekatěrinburg – 18. července 1918, Bě-loreckij z a vod, nyní Běloreck ] — činitel sociálnědemokra-tického hnutí v Rusku, bolševik. Na podzim 1885 vytvořil kroužek. Kromě organizá-tora v něm byli tři bratři Breitfuss ovi (Ludwig, Heinrich a Eduard), sestra Maria, dcera kněze Ljubov a Vasiljevna Arkada x kaja a Je lizaveta Vasiljeva. Nejprve se kroužek jmenoval Společnost pro pomoc při zvyšování materiální, intelektuální a mravní úrovně dělnické třídy v Rusku, poté Spolek petrohradských řemeslníků. Točisskij se brzy seznámí s petrohradskými dělnickými kr oužky a vstoupí do Alexandrovského závodu za Něvskou Z á stavu. Zde nahradil zatčeného propagandistu Gerasimova z Blagojevovy skupiny 1 . Točisskij pracuje na vyborgské straně, pořádá dělnická setkání na O c htě, seznamuje se se sociálně demokratickou literaturou skupiny Osvobození práce 2 a zde se konečně formuje jeho politický světonázo...